NEtrenérka

Masarykova Universita Brno
Fakulta Sportovních Studií

TRÉNINKOVÁ PŘÍPRAVA DÍVEK A ŽEN
V BOXU A JEJÍ ZVLÁŠTNOSTI

                                                                                                                Vypracovala: Šárka Stoklásková

OBSAH:
Úvod
1. Box a jeho charakteristika
1.1. Zařazení do oblasti sportu
1.2. Charakteristika a důležitost úpolů pro všestranný rozvoj boxérky
1.2.1. Průpravné úpoly
1.2.2. Smysl vyučovat úpoly na školách pro dívky a ženy
2. Historie boxu
2.1. Historie a vývoj v České republice
2.2. Počátky historie ženského boxu ve světě
2.3. Nástup a vývoj ženského boxu u nás
3. Specifika tréninku dívek a žen - diagnostika jejich trénovanosti
3.1. Anatomicko-fyziologické charakteristiky ženského těla + morfologické
rozdíly mezi mužem a ženou (viz.tabulka č.1.)
3.2. Psychologické charakteristiky
3.3. Menstruační cyklus
3.3.1. Vliv menstruace na sportovní výkonnost dívek a žen
3.3.2. Těhotenský test
4. Tréninková příprava dívek a žen - tréninkový proces
4.1. Úvod se odvíjí ve stejných složkách tréninkové přípravy
(tělesná, technická, taktická, psychická)
4.1.1. Tělesná příprava
4.1.2. Technická příprava
4.1.3. Taktická příprava
4.1.4. Psychologická příprava
5. Porovnání a odlišnosti v přípravě
5.1. Časové rozložení tréninkové přípravy a plánování
5.1.2. Roční tréninkový plán(obsah viz. příloha)
5.2. Odlišnosti v tréninku dívek a žen se projevují
5.2.1. Výrazné odlišnosti ve složkách
5.3. Regenerace sil a zotavení
5.4. Použití tréninkových prostředků
6. Problematika ženského boxu
6.1. Podmínky pro přípravu
6.2. Realizace tréninkové přípravy (ve společnosti s muži nebo
individuálně)
6.3. Etika ženského boxu a pohled veřejnosti
6.4. Pravidla a váhové kategorie - kontrola feminity
6.4.1. Výstroj a výzbroj boxérky
6.5. Problematika snižování hmotnosti
6.5.1. Sportovní výživa a udržování hmotnosti
7. Závěr
8. Použitá literatura
9. Přílohy

Úvod
Pracuji jako amatérská trenérka od roku 1999. Od tohoto roku
systematicky vedu skupiny dívek ve svém oddíle Sportovním klubu LADY
BOX - KICK Brno.
Sama mám za sebou velmi bohaté zkušenosti v tréninkové přípravě
s chlapci a muži.
Dále má sportovní kariéra na ženu v kategorii 70 - 75kg stojí také
za zmínění.
Má sportovní kariéra začala asi před 18lety. Na počátku to bylo tzv.
umění prázdné ruky – KARATE, později mě oslovily plnokontaktní sporty jako
Thajský box, Kickbox a BOX, který v součastné době tvoří stěžejní náplň mé
trenérské praxe. Velmi dobře si pamatuji, když jsem v roce 1996 nastoupila
do svého prvního zápasu (Thajboxu). Na tu bezesnou noc před utkáním, kdy
jsem bojovala s trémou i společenskými představami, psychickou zátěží
a odolností, protože zkušeností s tímto sportem bylo u nás pramálo a také
mé závodnické plnokontaktní zkušenosti nedosahovaly mé současné úrovně
nebo úrovně mých svěřenkyň. Tyto poznatky silně ovlivnily můj zájem
všeobecně o psychologii a tímto i o sportovní psychologii a vedly mě k zájmu
o prohloubení znalostí formou vzdělávání a studia na trenérské škole
(Fakulta Sportovních studií MU - specializace box).
Během své sportovní kariéry jsem měla možnost srovnávat přípravu
chlapců (i mužů), která se řídila propracovanou systematikou tělesné
přípravy u takových trenérů jako byli p. Mgr. Savov, Miroslav Kubánek (bývalí
státní trenéři Slovenské i České republiky). A konfrontovat ji s přípravou
začínajícího sportu boxu žen v mém oddílu, který získává medailové umístění
od roku 2002 na nejvyšší soutěži u nás, a tou je Mistrovství České republiky
v boxu žen.
Ve své práci se snažím shrnout všechny svoje zkušenosti nejen
z praktické činnosti, ale i z dostupné literatury z tréninkové přípravy žen
a poskytnuté informace, které mě nejvíce ovlivnily v problematice ženského
boxu a jeho přípravě. A poukázat tak uceleně na zvláštnosti a rozdíly
v přípravě žen a mužů. Uvědomuji si, že touto prací vstupuji tzv. "na pole
neorané", neboť jsem asi první trenérkou boxu, která se bude této
problematice věnovat. Věřím, že se mi podaří touto prací shrnout dostatek
informací, které by usnadnily trenérskou práci v kategorii dívek a žen v boxu
mým nástupkyním a oslovily případné zájemkyně (zájemce) o tréninkové
vedení ženské populace jako příliv nových zájemců o tento úpolový sport
a potažmo i příliv funkcionářů a objektivní pohled nejen sportovní ale i laické
veřejnosti.
Je jen otázkou času, kdy olympijský výbor schválí a zařadí ženský box
do programu Olympijských her.
1. Box a jeho charakteristika
Box je individualní úpolový plnokontaktní sport, nebo chcete-li box je
překonávání aktivního soupeře fyzickými, technicko-taktickými prostředky
dvou soupeřů stejné věkové a váhové kategorie v rámci pravidel AIBA
(Asociation International boxe amateur), pro další to je šerm pěstí sport
anglického gentlemana.
Box vznikl už tehdy, když si začal člověk uvědomovat úderovou sílu své
zbraně, kterou mu poskytla ruka sevřená v pěst. Pěst používal v sebeobraně
a v útoku už starý Sumer, Číňan, Peršan, Řek, Říman a jiní. Box je jedním
z nejstarších sportovních odvětví.
Modernější podobu získal box jako "šerm pěstí" v uplynulém století
v Anglii, kde byla vydána první pravidla, v nichž se nařizovalo používat
rukavic a byla stanovena doba trvání jednoho kola na tři minuty.
Do programu OH byl box mužů začleněn poprvé v roce 1904
a soutěžilo se pouze v pěti vahách. OH v Atlantě roku 1996 už byly plnější,
v každé váhové kategorii 32 boxerů, kteří prošli vítězně sítí kontinentálních
kvalifikací. Bojovalo se ve 12 váhových kategoriích 8kg, 51kg, 54kg, 57kg,
60kg, 63,5kg, 67kg, 71kg, 75kg, 81kg, 91kg, nad 91kg.
1.1. Zařazení do oblasti sportu
Box řadíme mezi úpolové sporty. Z fyziologického hlediska rozvíjí téměř
rovnoměrně všechny základní pohybové schopnosti, tj.sílu, rychlost,
vytrvalost a obratnost. Box má acyklický charakter a klade velké nároky na
nervovou koordinaci, která zápasnici napomáhá zvládat rychle se měnící
podmínky utkání. Dále dokonale prověřuje funkce všech orgánů a schopnost
adaptace organismu na velké zatížení jak fyzické, tak i psychické (viz. lit.Box
Král 1985).
1.2. Charakteristika a důležitost úpolů pro všestranný rozvoj
boxerky
Úpoly jsou tělesná cvičení, v nichž se v přímém střetnutí s protivníkem
usiluje o překonání jeho odporu či jeho přemožení.
Hlavním důležitým znakem je, že v úpolech dochází ke kontaktu
minimálně dvou lidí.
Úpoly poskytují značné možnosti k rozvoji psychické odolnosti
i objektivnějšího sebehodnocení. Převážně v boxu i v kickboxu se učíme
překonávat bolestivé pocity z úderu do krytu či úderu na tělo. Systematickým
tréninkem a opakováním v překonáváním bolesti se boxer/ka stává odolnější
psychicky i fyzicky.
1.2.1. Průpravné úpoly
Průpravné (základní) úpoly jsou poměrně jednoduchá tělesná cvičení
úpolového charakteru. Průpravné úpoly se rozvíjely jako samostatná skupina
lidské aktivity především spontánně, zejména u dětí. Později byla
rozpoznána jejich průpravná hodnota pro nácvik bojových a úpolových
činností.
1.2.2. Smysl vyučovat úpoly na školách převážně pro dívky
a ženy
(viz. lit. Základní úpoly - PhDr. Fojtík, PaeDr. Michalov, 1996)
Zkušenost ukazuje, že rozličná úpolová cvičení jsou natolik emotivní
a zajímavá, že mimo ukázek není třeba žáky dále motivovat. Jsou velmi
dobrou aktivitou pro malé i větší dívky. Je třeba se dívat na úpoly jako na
tělesně výchovný systém, který člověka komplexně rozvíjí a především
harmonizuje.
Fyzický kontakt, pokud je to kontakt neagresivní, pravděpodobně
přispívá k uspokojení určitých biologických a sociálních potřeb a vytváří pocit
sociální sounáležitosti. Aby docházelo k utváření interpersonálních vztahů,
musí existovat vzájemná komunikace, verbální nebo neverbální. Taktilní
komunikace, tj. cestou dotyku, je jednou z vývojově nejstarších forem
neverbální symboliky. A nakolik je tělesný kontakt důležitý, vidíme ze
vzájemného vztahu matky a dítěte, kdy nedostatek taktilní komunikace,
zejména v ranném věku, může způsobit závažný vzestup citové deprivace
v dětství.
Můžeme tímto vážení pánové pochopit ženy? Proč asi mají tu potřebu
věnovat se bojovým sportům jako je box?
Cvičení úpolových činností a sebeobrany může vést k posílení stability
vlastního já, často může dojít i ke změnám životních postojů směrem k větší
vyrovnanosti.
Jedním z hlavních motivů pro cvičení úpolů u žen je dovednost
v sebeobraně. Je však paradoxní, že bojové úpoly jsou u žen takto
redukovány většinou jen jako způsob obrany proti nepřátelskému útoku, ač je
nejvhodnější je užívat v nehostilních formách jako prostředek rozvoje
sebedůvěry, sebekontroly a sebekázně. Historicky je to dáno tím, že moderní
bojová umění byla považována za prostředek k odreagování pudu agresivity,
který se může jinak projevovat v sociálně nepřátelských formách chování
a že agresivita se připisovala chlapcům a mužům. Avšak ženy a dívky jsou
také agresivní a měly by mít možnost fyzického odreagování podobnou, jako
příslušník opačného pohlaví.
Žena, která se zabývá aktivně některou formou úpolů, má realističtější
představu o své fyzické síle a bojové kapacitě, navíc rozvíjí i bojového
ducha. Dále je méně pravděpodobné, že v případě napadení ženy by už
sebemenší dotyk útočníkem přivedl ženu do stavu šoku, pokud je na fyzický
kontakt navyklá nebo dokonce ví, jak útoku čelit.
Podstata bojových umění nespočívá pouze ve vítězství nad
protivníkem, ale ve vyrovnání se se sebou samým a s vesmírem.
Tento tělesně výchovně vzdělávací systéem by se měl stát součástí
osnov a výuky základních škol.
Učitel, který nezařazuje do hodin TV průpravné úpoly, ochuzuje
program tělesné výchovy, neboť v prvé řadě nerozvíjí u žáků některé
dovednosti a schopnosti, jichž nelze dosahovat jinými prostředky.
V mnoha případech zkušenost s úpolovým cvičením vede
k celoživotnímu zájmu o úpoly. Za příklad nemusí sloužit právě jen země
Dálného východu, neboť úpoly v tomto pojetí jsou rozšířeny po celém světě.
2. Historie boxu
Archeologové nedávno vykopali sérii babylonských tabulek
zobrazujících postavy v bojových postojích. Tyto tabulky, jež jsou staré více
než 5000 let, možná naznačují, že v úrodném oblouku Mezopotánie byla
uplatňována organizovaná metoda boje beze zbraní. Ta se později dostala
dále na východ, kde ji zdokonalili nejprve Indové a potom Číňané.
Tento nový důkaz naznačuje, že původ bojových umění sahá mnohem
dále do minulosti, než se původně předpokládalo. Je pravděpodobné,
že v jihovýchodní Asii a přilehlých oblastech existovalo mnoho různých
domorodých systémů už od samého úsvitu civilizace.
Dochované důkazy jsou také z období 3000 - 2000 př. n. l., svědčí
o tom nalezené sošky, kresby a rytiny z té doby.
1500 př. n. l. - box pěstován v oblasti Egejského moře.
800 př. n. l. - box se pěstuje v Řecku. Důkazem je malba na hrdle
geometrické vázy "Dvojice boxerů". Homér ve svých eposech Ilias a Odyssea
popisuje boxerská utkání.
688 př. n. l. - na 23. Olympijských hrách byl box zařazen přímo
do programu her.
476 př. n. l. - se zhroutila západní říše římská. Box byl zakázán jako
sport.
Ve středověku byl praktikován ilegálně, a to až do roku 1000 n. l.,
kdy byl box znovu povolen, a to výhradně v arénách.
1500 n. l. - základ současného sportovního pojetí boxu musíme hledat
v Anglii, odkud se pak rozšířil do Ameriky i do evropských zemí.
1719 n.l. - v Anglii učitel šermu James Figg založil školu ušlechtilé
sebeobrany, kde se vyučovalo nejen šermu, ale také boxu. Sestavil základní
pravidla rozhodování v boxu a vytvořil výcvikovou metodu. V témže roce
James Figg získal mistrovský titul, tento titul držel až do roku 1930 a dodnes
je označován za „otce boxu“ (příloha č. 2.).
1720 n.l. - v Londýně se koná první ženský zápas. V tomto zápase
mohly bojovnice kromě úderů rukou užívat i údery kolen a kopání do všech
částí soupeřčina těla. V zápase se mohlo používat jakéhokoliv škrábání,
mlácení a přehozů soupeřky. Tento souboj skončil těžkými poraněními obou
účastnic.
1743 n.l. - jsou vypracována první pravidla boxu „Broughton Rules“
Jackem Broughtonem a zůstávají v platnosti dalších sto let. Určovala box
v rukavicích, tzv. mufflers, ustanovení o ringu - čtverec o straně jednoho
yardu, úloha sekundanta, zakázaných úderech atd.
1812 n.l. - v Londýně je založen první boxérský klub na světě
,,Pugilistic club'' - předchůdce boxérské federace.
1838n.l. - box se stává stále více populárním sportem jak v Evropě,
tak i v USA. V Anglii byla vydána nová pravidla boxu „London prize ring
rules“. Byly zde zakázány údery pod pás, zastavení boje v případě K.O.
a 30-ti vteřinové přestávky.
1843 n.l. - Jack Broughton, nástupce Figga, měl svoji školu, kde učil
boxérskému umění.
1866 n.l. - světoznámý anglický sportovec markýz Marguss
z Queensberry vypracoval přesná pravidla, která byla nazvána po něm a jsou
s menšími obměnami v platnosti doposud - rukavice se staly podmínkou,
zavedena délka jednoho kola na tři minuty, zavedeno bodování rozhodčími.
Stále se však některá utkání boxují až do rozhodnutí a to
i ve vícehodinových utkáních. To nejdelší prý mělo 106 kol.
1880 n.l. - poslední mistrovství světa bez boxerských rukavic se konalo
v New Yorku mezi Sullivan v.s Food (viz. Příloha č.3.)
1904 n.l. - na III. OH v St.Louis v USA byl box zařazen jako olympijský
sport.
1920 n.l. - založena FBI - mezinárodní fedece boxu
1925 n.I. - 1. mistrovství Evropy v boxu ve Stockholmu .
1926 n.l. - byla založena česká unie boxerů amatérů.
1946 n.l. - v Londyně založena AIBA (Association International Boxe
Amateur) s 22 členskými federacemi.
1951 n.l. - pro zvýšení zdravotní bezpečnosti zavedla AIBA nové
hmotnostní kategorie, a to lehkou welterovou do 63,5kg, a lehkou střední
do 71kg. Doposud bylo v amatérském boxu 8 váhových kategorii.
1964 n.l. - Cassius Clay „Muhamad Ali'' porazil Sonny Listona při profi
utkání v Miami Beach v USA, kde tomuto zápasu přihlíželo 35 000 diváků.
Box se trénuje na celém světě. AIBA má 182 členských organizací a přes
2 miliony členů.
1970 n.l. - založena EABA - Evropan amateur boxing association.
1974 n.l. - první mistrovství světa v boxu pořadané AIBA se uskutečnilo
na Kubě.
1984 - AIBA zavedla super těžkou váhu - nad 91 kg.
1996 - OH v Atlantě v USA - olympijskou pochodeň přináší na stadion
Evander Holyfield - současný profesionální mistr světa v boxu a přebírá
ji Cassius Clay "Muhamad Ali" (1. na OH v Římě 1960 a trojnásobný mistr
světa v profesionálním boxu) a zapaluje olympijský oheň.
Olympijské hry v Sydney roku 2000 se zapisují do dějin našeho boxu.
Konečně český box zažívá úspěch na který čekal téměř 20 let od posledních
triumfu legendárních borců jako je Jan Heřmánek, Julius Torma,
Jan Zachara, Bohumil Němeček, Josef Němec a Jan Franek.
Zde nepochybně bude zapsáno jméno Rudolfa Kraje a jeho získané
stříbro OH a bronz z mistrovství světa.
2.1. Historie a vývoj v České republice (v kategorii mužů)
První podobu boxu u nás nacházíme ve Veleslavínově. Z XVI. století
nalezneme ve slovníku označení "pěstník" (z r. 1562 pěstník = znamená bití
pěstí).
Za zakladatele Českého boxu je označován těžký atlet a vzpěrač
Fridolín Hoyer, který si roku 1896 otevřel vlastní tělocvičnu.
První utkání u nás bylo v r. 1891 Hojer a australan Ch. Fengler.
1908 - první vystoupení našich boxerů na Žofíně.
1913 - se uskutečnilo utkání Jiří Hoyer a Joe Havelka. Po I. světové
válce se tito pánové stali hlavními propagátory spolu s Ing. V. Pondělíčkem.
1920 - se v Praze na Letné uskutečnilo památné utkání Joe Havelka
a František Růžička.
1921 - byla ustanovena první unie boxerů profesionálů. Po Praze
se box šířil v Kladně, Plzni, Liberci, Brně, Bratislavě, Olomouci, Zlíně
a v dalších městech.
1925 - přesně 20.6. byla založena Československá unie boxerů
(ČUBA).
1928 - se ČSR stala členem FIB, která byla předchůdcem dnešní AIBA.
Za první republiky byla organizace boxerských oddílů po župách v Čechách
česká na Moravě moravskoslezská a na Slovensku slovenská.
Po osvobození v r. 1945 ukončil svou činnost profibox a rozvíjel
se pouze amatérský boxing. V součastné době je v ČR základna 2 200
boxerů ve 44 oddílech. Boxeři ČR se pravidelně zůčastňují OH, MS, ME
a to jak v seniorských tak v juniorských kategoriich.
2.2. Počátky historie ženského boxu ve světě
Roku 1720 se uskutečnil v Londýně první ženský zápas, který však
nebyl výhradně boxerský. V tomto boji se mohlo použít nejen úderu pěstí
do obličeje či jiných častí těla, ale i kopy, přehozy atd.
1876 se uskutečnil v New Yorku zápas mezi Nell Saunders a Rose
Harland Hilustheather - bojovalo se o stříbrný podnos. Tento zápas byl
později uznám prvním ženským zápasem v USA.
1880 se poprvé upravují pravidla boxu vzhledem k ženám.
Roku 1904 byl mužský box zařazen do programu novodobých
Olympijských her. Při této příležitosti byla na této olimpiádě předvedena
i exhibice ženského boxu.
Roku 1920 vznikla Mezinárodní federace boxu - FIB. Tento rok se také
box zařazuje jako součást duševního tréninku na dívčích školách v Bostonu.
1954 Barbara Buttrick, součastná prezidentka WIBF (Woman´s
Internacional Boxing Federation), bojovala s mužem. Zápas byl přenášen
národní televizí. Je považována za nejslavnější ženu historie ženského
boxu. Barbara se narodila v Londýně. S boxem se poprvé setkala v patnácti
letech. Jejím trenérem je Len Smithen, který se později stává jejím
manželem. Ve Francii poprvé ukazuje světu své boxerské kvality
a to v patnáctikolovém zápase (jedno kolo 2 min.). Roku 1952 s manželem
odcestovali do USA, kde vítězí v osmi zápasech v řadě a poráží šampionku
v bantamové váze USA. Celkem odboxovala sto exhibic s muži a osmnáct
profesionálních ženských zápasů. S manželem zakládají boxérskou
tělocvičnu a v roce 1960 porodila své první dítě - zde její kariéra končí.
Z 50.-60. let se dochoval i novinový článek "žen v ringu" z Berlína (viz.
příloha č. 4.).
1973 - 1987 Lady Tiger Trimiat (svoji přezdívku získala díky svému
tetování přes celá záda - srst tygra.) začala boxovat od svých osmnácti let.
Za svoji kariéru odboxovala dvacet pět oficiálních zápasů, které všechny
vyhrála. První titul mistryně světa lehké váhy získala v roce 1979. Byla
velkou průkopnicí ženského boxu, boxovala spousty exhibičních utkání
v zemích, kde ještě ženský box nebyl legální.
Mezi další průkopnice ženského boxu ve světě můžeme zařadit
i Adrianu Delgado (USA, rodiče původem z Mexika), Jackei Tanawandou,
Catty Davis, Sue Carlson, Margaret McGregor atd.
1975 byla založena IFBA - Světová asociace ženského boxu.
V únoru téhož roku Eva Shain žádá newyorskou atletickou komisi
o povolení stát se rozhodčím boxu. Týden poté dostává kladnou odpověď
a je pozvána na zkoušky. Získává statut rozhodčího a první zápas,
kde rozhoduje žena je na světě - 1976. O rok později 29.září 1977 byla
rozhodčím v Madison Square Garden v zápase mezi Muhamadem Alim
a Earniem Shaversem o světového šampiona boxu supertěžké váhy. Stala
se tak první ženskou rozhodčí, která soudcovala souboj o titul mistra světa.
Shain je také zapsaná v Guinessově knize rekordů.
1975 obdržela Carolina Svendsen první zdokumentovanou boxerskou
licenci v USA ve státě Nevada.
1976 - první ženou které v Kalifornii byla udělena box. licence se stala
Pat Pinela.
1977 - Cathy Davis boxuje proti Margie Dunson.
V dubnu 1978 proti sobě nastoupily Joan Marcolt a Debbi Kaufman.
V lehké váze to byl první amatérský zápas v Minnesotě. Zároveň zde byla
započata éra AAU (Amater Assoviation Union), která působí na univerzitě
v Minnesotě dodnes.
1982 - se Jill Lafler soudí a následně prohrává spor o změnu regulí
pro ženský box. I když tento spor Jill prohrála, otevřela tak mnoho očí
odborné i široké veřejnosti a pravidla ženského boxu začínají být více
diskutována.
1993 - Dallas Malloy jako první podává návrh, aby ženský box byl
zařazen na Olympijských hrách.
1997- se koná v USA první národní šampionát v amatérském boxu žen.
1999 - v březnu tohoto roku se koná duel Canada vs. Sweden.
V dubnu se již tradičně koná třetí USA šampionát.
Květen 1999 - je zapsán jako první mezinárodní turaj v Evropě -
,,Fenix Cup'' - Finsko v městě Turku, kterého se účastní 11 zemí.
Z České republiky se na tomto historickém turnaji účastní Šárka
Stoklásková ve váhové kategorii 71kg. A stává se tak první ženou historii
boxu u nás, která reprezentovala Českou republiku na mezinárodním turnaji
a také si odváží z tohoto turnaje bronzovou medaili.
V červenci 1999 se konal duel USA vs. Canada. Canada vítězí.
8. října tohoto roku vstupuje do profiringu Laila Ali(30.12.1977) dcera
legendárního boxera Muhammada Aliho. Svůj debut vyhrála v 1 kole K.O.
nad April Fowler. Tato boxérka vyniká především tvrdými udery
a nekompromisní útočnou technikou boxu. Ale spíše nežli její boxérské
umění fanoušky na zápasy táhlo její jméno a také ve většině případů
i přítomnost jejího otce na boxerských utkáních. Její jméno je natolik zvučné,
že během realitně krátké doby tato sutečnost, že dcera Muhammada Aliho
boxuje, obletí celý svět. Ženský box se více zautomatizoval a zpopularizoval.
Během své kariéry získala tituly boxerských organizací IBA, WIBA, IWBF,
a to v super střední váze. V současné době je Laila mezi profesionálkami
považována za jednu nejlepších a hlavně nejsledovanější boxérek světa.
Rok 2000
- duben - 4. mistrovství USA.
- 6.-9.4. se konal Evropský mezinárodní turnaj v boxu žen ve Francii
(Macon). Účastnilo se 9 států, a to RUS, SWE, FRA, TUR, HUN, UKR, MLD,
CYP, CZE. Za Českou republiku, již podruhé boxuje Šárka Stoklásková (SKP
Kometa Brno) ve váhové kategorii 75kg. Zde si opět odváží bronzovou
medaili a podruhé se významně zapisuje do historie českého boxu - žen.
- 4.-8.6. „Turku Tournement'' - mezinárodní turnaj ve Finsku -Turku.
- 20.-23. 7. „Witch Cup'' - mezinárodní turnaj v Maďarsku - Szeged.
Rok 2001
9.-15.4. – 1. mistrovství Evropy ve Francii (St.Amand les Eaux).
Účastnilo se deset států (FRA, HUN, TUR, RUS, GRE, FIN, NOR, SWE,
MDA, UKR). Mezi nejúspěšnějšími státy bylo Rusko, které získalo 6 zlatých
a 6 bronzových medailí. Na 2. místě se umístila Francie a na 3. Turecko.
24.11.-2.12. - Prvni mistrovství světa - Scranton Pennsylvanie, USA.
K profesionálkám do profi ringu odchází Šárka Stoklásková - první
průkopnice českého ženského boxu. Debut boxuje s angličankou Fox
a po čtyřech kolech s přehledem vítězí.
Rok 2002
- 22.-27.1. - mezinárodní turnaj (spojený s turnajem mužů) ,,Bocskai
Istvan Memorial''. Maďarsko - Ebrecen.
- 18.-24.3 - v Itálii (Řím) se koná mezinárodní turanj v boxu mužů,
k tomuto turnaji se pořipojil i menší turnaj žen (ROM, GRE, FRA, ITA).
- 27.4.-3.5. – 1. ročník „Ahmet Comert'' - mezinárodní turnaj. Turecko -
Istanbul. (RUS, SWE, ITA, ROM, POL, HUN, MOL, FIN, TUR, UKR).
- 28.8.-1.9. – „Witch Cup'' - mezinárodní turnaj v Maďarsku - Pecs.
Druhé MS v Turecké Antyle proběhlo 21.-27.10.2002. V počtu
získaných medailí na první místě se umístila Korea, dále pak Ukrajina
a na třetím místě skončilo Rusko. Přítomno bylo 185 boxérek ze 36 zemí.
Rok 2003
- 29.1.-1.2 ,,Bocskai Istvan'' mezinárodní turnaj žen (tradičně zde
probíhal i turnaj mužů). Maďarsko - Debrecen. Naši zemi zde reprezentovala
Danuše Dilhofová (SKP Kometa Brno)ve váh. kat. 60kg.
- 5.-8.3. – „Torneo Italia“ - mezinárodní turnaj. Itálie - Venice.
43 účastnic z 8 zemí.
V březnu tohoto roku se uskutečnilo první mistrovství Německa.
Boxovalo se v osmi váh.kategoriích a účastnilo se 35 žen. Historie ženského
amatérského boxu v Německu začíná v roce 1995.
- 15.-20.4. – „Ahmet Comert'' - mezinárod. turnaj. Turecko - Istanbul.
Druhé ME, na které odjela i naše Eva Líšková a Zdena Holá (obě z SK
Boxing Praha), se odehrálo v Maďarsku (Pécs) 11.-17.5. Vytvořeno bylo
13 váh. kategorií, účastnilo se 21 států a boxovat přijelo 117 žen.
- 5.4. proti sobě boxoval team žen Maďarska proti Polsku.
14:10 zvítězilo Polsko.
- 5.-7.9. Moscow-Russia. Přátelská utkáni mezi Ruskem a USA.
Ruské boxérky zvítězily 14:6.
Rok 2004
- 27.4.-2.5. světový šampionát neoficiální MS- Norsko (Tonsberg).
68 účastnic ze 16 států.
- 11.-17.5. „Ahmet Comert“ Turecko - Istanbul.
– 9.-12.6. – „Italia Torneo“ Itálie - Cascia. 11 zemí, 66 boxérek.
–
Září – „Witch Cup'' Maďarsko-Pécs. ME v roce 2004 konané již po třetí
navštívilo Itálii-Riccione (3.-10.10.). Českou republiku reprezentovali
Lucie Ungrová (SK Boxing Praha), Jana Kopecká (SK Boxing Praha),
Danuše Dilhofová(SK Lady box-kick Brno), Jana Halenková (SKP Školy
Praha). Počet účasnic 116.Tomuto ME dominovali RUS, UKR, FRA,TUR.
Rok 2005
- 21.-23.1. – „Norway box cup“ Norsko -Oslo, první větší mezinárodní
turnaj v této zemi.
- 7.-13.3. - první mezinárodní turnaj žen. Rusko – St. Peterburg.
66 žen ze 14 států.
- 29.3 - 3.4. – „2nd Panamerican Boxing CHampionships“
- 30.4.-1.5. – „Maj box cup“ Švédsko - Stockholm. Zajímavostí je,
že se zde i v mezinárodních zápasech představily juniorky a dokonce
i kadetky.
- 19.-25.4. – „Ahmet Comert“. Turecko -Istanbul.
- IV. ME se konalo v Norsku (Tonsberk) 7.-14.5.2005. Tohoto
šampionátu se účastnila i naše reprezentantka Jana Kopecká (54kg)
z SK Boxing Praha. Počet účastnic 100, počet účastněných států 18.
- 29.6.-3.7. – „Italia Tornero“. Itálie - Cascia.
- 5.-12.8. - již 3. mistrovství Asie, 73 účastnit z 11 států.
- 10.-14.8. – „Witch Cup“. Maďarsko - Pecs. 46 žen -10 států.
- 25.9.-3.10. - MS – Rusko (Podolsk). Russia - 12 medailí, Korea - 6,
Turecko - 6, Indie- 5.
- 15.-16.10. – „HSK Box Cup“ - Dánsko - Hillerod. Boxují ženy, juniorky
i kadetky.
2.3. Nástup a vývoj ženského boxu u nás
První registrovanou boxérkou u nás byla Šárka Stoklásková z Brna.
První boxérský zápas se uskutečnil v Brně 15.11.1997. Tehdy se v ringu
střetly Ivana Trojanová z Liberce a již zmíněná Šárka Stoklásková součástí
Extraligového boxu můžů. Obě ženy se zanedlouho dočkali i své popularity,
kdy byly hosty v pořadu snídaně s novou na TV Nova.
V roce 1999 odjíždí Šárka Stoklásková na první větší mezinárodní
turnaj "Fenix Cup" (Finsko), kde získává bronzovou medaili ve váh. kat.
71 kg. O rok později na I. neoficiálním mistrovství Evropy umístění opakuje,
ale ve váh. kat. 75 kg.
Historicky je Šárka Stoklásková první ženou z ČR, která se
na mezinárodním turnaji v boxu žen medailově umístila.
Mezi další boxérky, kreré se významně zapsali do historie ženského
boxu u nás patří :
- Eva Líšková z SK Boxing Praha (nar.7.1.1980). V roce 2002 získala
stříbrnou medaili na MČR v boxu žen ve váh.kat. 54 kg. O rok později
na MČR v boxu žen vítězí a stává se mistryní ČR ve váh.kat. 54 kg. V
Maďarsku na ME v roce 2003 obsadila 5. místo. Mezi amatérkami
odboxovala přes 60 zápasů.
- Renáta Vesecká z BC Příbram(nar.9.3.1973) je spíše průkopnicí
ženského kickboxu nežli boxu. Svůj první zápas v kickboxu absolvovala
v roce 1995. Během kickboxérské kariéry se stala 4x mistryní ČR, mistryní
světa a Evropy. Vybojovala 83 utkání. Boxu se tato žena začala věnovat
v roce 2001 a v amatérkách odboxovala 12 utkání. Je mistryní republiky
pro rok 2002 ve vah.kategorii 54kg. V roce 2002 odchází do profiringu,
kde odboxuje 15 utkání s 50% úspěšností.
- Zdena Holá z SK Boxing Praha - mistryně pro rok 2002 ve váh. kat.
57 kg v boxu žen. Stříbrná na MČR 2003 ve váh.kat. 60kg, a stříbrná pro rok
2004 ve váh.kat. 63 kg. Byla účastnicí ME v Maďarsku (Pécs). V roce 2004
boxerskou kariéru končí.
- Danuše Dilhofová (10.7.1978). Boxuje od roku 2001 za SK Lady boxkick
Brno. Od roku 2002 do roku 2006 dominuje tato žena českému
amatérskému boxu. V roce 2004 byla účastnicí ME v Itálii. A v témže roce
vyhrála dva mezinárodní turnaje v Polsku (Grudziadz a Gliwice). V Polsku
(Gliwice) 2005 získala stříbrnou medaili ve váh.kat. 60kg.
Historicky první mistrovství ČR se konalo 22.-24.2.2002 v Liberci.
Bylo součástí mistrovství ČR kadetů a účastnilo se celkem 12 žen
a 2 kadetky. Boxovalo se třech váh.kat., a to 54kg, 57kg, 60kg. Medailové
výsledky z MČR žen 2002 (viz.příloha. č.6.)
V roce 2003 na MČR v boxu žen přihlásilo pouze 8 účastnic. I přes
malý počet boxérek se vytvořily dvě váh. kat., které vznikly na základě
spojení 52kg+54kg a 57kg+60kg .
Rok 2003 přinesl mnoho nových změn. Na mezinárodní turnaj boxu žen
do Maďarska odjíždí Danuše Dilhofová, kde se umístila pátá. V tomto roce
reprezentují na ME české barvy Zdena Holá ve váh.kat. 57kg a Eva Líšková
ve váh. kat. 52kg.
MČR v roce 2004 se konalo 12.3.-14.3. v Mostě. Přijelo 23 účastnic.
Boxovalo se v 6 váh.kat. 52, 54, 57, 63, 66 a 75kg. Medailové výsledky žen
z MČR (viz.příloha. č. 6.)
Na ME do Itálie odjela reprezentovat ve váh.kat. 52kg Lucie Ungrová
(SK Boxing Praha), váh.kat. 54kg Jana Kopecká (SK Boxing Praha), váh.kat.
57kg. Danuše Dilhofová (SK Lady box Brno), váh.kat. 63kg Jana Halenková
(SK Školy Praha).
V roce 2005 na ME do Norska (Tonsberg) odjela Jana Kopecká
z SK Boxing Praha s reprezentačním trenéren Mgr.Markem Šimákem.
V červnu 2005 na mezinárodním turnaji v Polsku (Gliwice) získala
Danuše Dilhofová z BC Gaži Brno stříbrnou medaili ve váh.kat. 60kg, Sylvie
Staňková z BC Gaži Brno ve váh.kat.57kg také stříbro a Linda Kodarová
z BC Gaži Brno ve váh.kat. 52kg bronz. Na tento turnaj odjely pod vedením
trenérky Šárky Stokláskové.
Další, již páté mistrovství ČR se konalo 17.-18.3.2006 v Karviné.
Boxovalo se ve čtyřech váh.kat. 54kg, 57kg, 63kg, 70kg. Medailové výsledky
žen z MČR (viz.příloha. č. 6.)
3. SPECIFIKA TRÉNINKU DÍVEK, ŽEN - DIAGNOSTIKA
JEJICH TRÉNOVANOSTI
V 70.-80. letech 20. století se nejvíce objevují poznatky, které upřesňují
názory o předpokladech žen a jejich sportovních výkonech. Tyto poznatky se
uplatňují v metodice výcviku, tréninku a sportovních soutěžích žen, třeba
jejich uplatňování také v diagnostice trénovanosti.
V roce 1979 Mezinárodní federace tělovýchovného lékařství schválila
doporučení o sportovním zatížení a soutěži žen, např. v běhu na dlouhé
tratě. Tyto informace také shrnují všechny významné poznatky o schopnosti
žen. Snášet dlouhotrvající tělesné zatížení a tímto i trénink a soutěžení
v jiných sportovních disciplinách.
"I když v roce 1982 se Jill Lafer snaží prosadit změnu regulí
v ženském boxu, jeho návrh funkcionáři zamítají, tímto otevírá mnoho
očí odborné i široké veřejnosti aby se na pravidlech ženského boxu více
zamyslela".
Ženy reagují na systematický trénink v zásadě stejným způsobem jako
muži. Funkční schopnosti krevního oběhu a dýchání se zlepšují, jak o tom
svědčí vzestup maximální spotřeby kyslíku žen. Při maximálním zatížení
minutový objem i systolitický objem srdce se zvyšuje. Při standartním
submaximálním zatížení minutový objem srdce zůstává nezměněný,
frekvence pulzu klesá a systolický objem srdce stoupá. Také klidová
frekvence pulzu rozvojem trénovanosti klesá. Podobně jako u mužů,
následkem vytrvalostního tréninku se snižuje relativní podíl tuku.
Běhy na dlouhé tratě vyvolávají často tepelný stres. Mezi muži a ženami
jsou v termoregulaci při dlouhotrvajících tělesných zatížení významné rozdíly.
Ale rozdíl v reakci je víc kvantitativní jak kvalitativní. Ženy obvykle vydávají
přitom méně vody a při začátku pocení mají vyšší teplotu kůže a nižší teplotu
jádra. To je při zatížení skoro výhoda, protože žena ztrácí méně tekutin
a lépe udržuje stálou teplotu těla. Ženy trénované na vytrvalost lépe snášejí
tepelný stres jako netrénované i ve velmi teplém a vlhkém prostředí.
Dále v motorice mužů a žen není zásadního rozdílu. Wartenweiler
(1969) ukázal, že při některých cvicích ženy více využívají švihu, že se
pohybují plynuleji, rovnoměrněji. Muži víc zdůrazňují odraz a při odraze
udělují tělu větší zrychlení.
Ženy se učí novým pohybovým návykům lehčeji ani k nim nepotřebují
velkou sílu.
Statisticky se prokázalo, že ženy jsou asi o 6 až 10% šikovnější než
muži. Mají stejný reakční čas i maximální frekvenci v pohybu jako muži.
Na 1cm2 v průřezu svalu mají stejnou sílu jako muži, ale svaly mají tenčí
a celkové množství svaloviny menší, takže výsledná maximální síla je nižší
než u mužů.
Ženy mají větší pohyblivost kloubů než muži. Wolf - Heidegger (1969)
demonstroval, že měřením úhlu loketního kloubu při natažené horní
končetině je dobrým indikátorem kloubní pohyblivosti. U mužů nejčastější
úhel 5-6°, u žen 15-16°.
Větší kloubní pohyblivost žen může být při určité sportovní disciplíně
výhodou, u jiných i nevýhodou.
Celková pohybová výkonnost je u chlapců a děvčat až do puberty
v podstatě stejná. Potom děvčata začínají za chlapci stále výrazněji
zaostávat. Převážně se u chlapců zvyšuje svalová síla z důvodu přílivu
mužských pohlavních hormonů. Pro motoriku obou pohlaví však platí stejné
principy ve všech disciplínách, ve kterých soutěží muži i ženy, obě pohlaví
použivají v zásadě stejnou techniku. To je důležitý závěr pro praxi nácviků
a tréninku boxu a její specifické techniky.
Významnou zvláštností dívek, žen je menstruační cyklus (viz. kap.
3.3.1.). Dodnes není jednotný názor na skutečnost, že mladé vrcholové
sportovkyně mají výrazně později první menstruaci oproti průměrné populaci.
Nejčastější je to ve sportovní gymnastice. Až po čase pozorování těchto
sportovkyň se došlo k definitivnímu závěru. Dnešní výsledky a zkušenosti
potvrzují, že bývalé vrcholové sportovkyně nemají gynekologické potíže
častěji jak nesportující ženy. V průměru mají stejný počet dětí i výskyt
nepravidelností jako ženy nesportující. Tímto není možné prokázat,
že by vrcholový sport působil nepříznivě na základní biologické poslání ženy
být matkou.
Důležitým poznatkem v průběhu měsíčního cyklu je kritické období pár
dní před začátkem krvácení. V tomto čase bývá nejnižší sportovní výkonnost
a nejvyšší výskyt úrazů (Handzo a kol.,1970).
K diagnostice trénovanosti žen patří i kontrola tzv. feminity (kontrola
ženskosti viz. kap. 9.1.).
3.1. Anatomicko-fyziologická stavba ženského těla
+ morfologické rozdíly mezi mužem a ženou (tabulka č.1.)
Obecně lze říci, že fyzické rozdíly mužské a ženské populace začínají
od puberty. Specifické odchylky od sportovního tréninku mužů jsou dány
především schopnostmi a možnostmi ženského organismu, které vyplývají
z jeho anatomické stavby, fyziologických a psychologických odlišností
ve srovnání s muži.
U mužů se vlivem pohlavních hormonů zvyšuje množství svalové hmoty
a tím výrazně roste svalová síla u chlapců v porovnání s dívkami. Svaly tvoří
u žen přibližně 30-35% hmotnosti těla (u mužů 40-45%), jsou méně pevné
a méně vhodné pro silové výkony. Výkonnost žen je zhruba o čtvrtinu menší
než u mužů. V silových výkonech dosahuje 50-70% mužských hodnot,
v rychlostních a vytrvalostních je asi na 60-85% těchto hodnot. Ve výkonech
obratnostního charakteru jsou ženy lepší než muži. Ženy mají širší pánev,
nižší těžiště a větší % tukové tkáně a v dospělosti dosahují nižší tělesné
výšky i hmotnosti.
Vnitřní orgány ženy pracují méně efektivně, srdeční objem je menší
a při zvýšené námaze musí být nahrazen vzestupem srdeční fregvence. Ženy
mají menší transportní kapacitu pro kyslík (mají méně krve i červených
krvinek).
Tabulka č.1. - Hlavní morfologické a funkční rozdíly mezi mužem
a ženou (Havlíčková 1999)
Ukazatel Žena Muž
Výška nižší vyšší
Hmotnost nižší vyšší
Procento tuku vyšší nižší
Hmotnost orgánů
(absolutní i relativní) nižší vyšší
Hmotnost kostní
(absolutní i relativní) nižší vyšší
Hmotnost svalstva
(absolutní i relativní) nižší vyšší
Pánev širší a nižší užší a výšší
Končetiny
(evet.odchylkypodélné osy) valgozní (do,,X¨¨) varozní (do,,O“)
Ramena užší širší
Počet červených krvinek nižší vyšší
Svalová síla relativní stejná stejná
Svalová síla absolutní menší větší
Kloubní pohyblivost větší menší
Svalový tonus nižší vyšší
Srdeční výkon menší větší
Tepová fregvence
maximální stejná,event vyšší stejná,event. nižší
Kapacita plic menší větší
Ventilační hodnoty nižší vyšší
Aerobní kapacita
(V)O2max menší větší
Anareobní alaktátová
kapacita (ATP+CP) menší větší
menší větší
3.2. Psychologická charakteristika:
Ženy bývají psychicky labilnější, méně odvážné a samostatné, vynikají
však větší pečlivostí a svědomitostí.
V podstatě lze u ženy zřetelně rozlišovat tyto tři oblasti faktorů
ovlivňující jejich psychiku:
a) psychická labilita
b) rozdíly v hodnotové orientaci (v prioritách hodnot)
c) větší smysl pro odpovědnost a plnění úkolů
ad a) Reakce dívek a žen na způsob vedení tréninkového procesu a průběh
utkání jsou daleko emocionálnější, podbarvené a výraznější (reakce
na nevhodné jednání trenérů, na laxní - povrchní přístup rozhodčího apod.).
Trenér/ka musí volit ke každé zápasnici individuální přístup, znát její zázemí
atd.
ad b) Problém s prioritami v životě. Na základě empirických získaných
poznatků lze uvést, že vzhledem k postavení ženy ve společnosti a v rodině
obětují ženy svému sportu mnohem více než muži. Když se mladá zápasnice
plně věnuje boxu, pak má často problémy v soukromé sféře už
i pro nedostatek pochopení tohoto sportu ve společnosti.
ad c) Přístup dívek a žen k tréninkovému procesu i k zápasu je většinou
velmi svědomitý. I v amatérských podmínkách pracují spolehlivě a s plným
nasazením.
3.3. Menstruační cyklus
Menstruační krvácení je zabezpečováno hormony z několika center.
První den menstruačního krvácení je zároveň prvním dnem menstruačního
cyklu. Menstruační cyklus má tyto fáze: 1.-5. den - vlastní menstruační
krvácení, 5.-14. proliferační fáze, 14.-28. den sekreční fáze. 14. den
pravidelné menstruace nastává v ženském těle ovulace, kdy se ze zralého
folikulu (obal vajíčka) ve vaječníku uvolní vajíčko a tekutina po jeho
prasknutí. Tzv. pravá menstruace nastává, když proběhne ovulace. Pokud
ovulace nenastává, a přesto žena menstruuje, toto nazýváme tzv.
pseudomenstruací. 1 až 2 dny před samotnou menstruací dojde k zúžení
tepének zásobujících děložní sliznici, což způsobí nedostatek živin pro tuto
oblast a sliznice odumře. 28. den následuje spasmus (stažení) cévek, které
později povolí a krev a neoplozené vajíčko se vylučují z těla ven. Sliznice
dělohy podléhá hormonálnímu řízení kůry mozkové (cortex), uvnitř mozku je
hypotalamus, který je nadřízen podvěsku mozkovému (hypofýze). Výkonným
orgánem je děloha.
Menstruaci ovlivňují tyto hormony: estrogen (např. estradiol, estron,
estriol), dále progesteron. Estrogeny zmenšují účinek progesteronu.
Velice nepříjemným stavem pro každou sportovkyni je
tzv. dysmenorhoea = bolestivé měsíčky, kterými trpí zvláště mladé dívky.
K dysmenorhoee se může přidávat i tzv. menometroragie - měsíčky trvající
déle než 7 dní, které ženy v raném věku rovněž často obtěžují. Terapie
gynekologa v případě bolestivé menstruace spočívá ve zjištění příčiny.
Někdy se jedná o léčbu silnými dávkami analgetik - léky proti bolestem.
Tato látková skupina je však kontraindikována v zápasech boxu, jedná se o
doping.
Menstruaci lze ovlivnit různými vlivy zevního prostředí, např.
psychickými traumaty, nadměrnou fyzickou zátěží, jakou může být i vrcholový
trénink či extrémní dietní program. V tomto případě nastává tzv. sekundární
amenorhoea, což znamená, že žena menstruaci ztratí a je nutné,
aby navštívila lékaře, který vhodnou hormonální léčbou cyklus opětovně
upraví a obnoví. Léčba spočívá v aplikaci hormonálních preparátů, které mají
často za následek kolísání váhy směrem nahoru, které je individuální. Léčba
je dlouhodobá. Pokud dojde k zanedbání této nepříjemné zdravotní
komplikace, která přímo ohrožuje zdraví, musím zdůraznit, že žena se stává
dočasně neplodnou, protože hormonální zajištění menstruačního cyklu je
v jejím těle narušeno.
Menstruační cyklus, během něhož dojde k otěhotnění
14. - 20. den neoplozené vajíčko nejdříve putuje z vaječníku přes vejcovody
do dělohy, která se na jeho uhnízdění připravuje přeměnou své sliznice
(endometria). Pokud je vajíčko oplodněno a uhnízdí se v děloze, tzv. tělísko
nepřestane v produkci progesteronu a sliznice dělohy se nevylučuje.
3.3.1. Vliv menstruace na sportovní výkonost dívek a žen
V době, kdy ženy začaly vstupovat na scénu sportovních klání jako
závodnice, nastaly i problémy a otázky či mohou cvičit, trénovat v čase
menstruačního krvácení.
Dnes je tato problematika jednoznačně vyřešena. V době menstruace
vyžaduje trénink individuální přístup a v ženském sportu musíme s tímto
přirozeným jevem počítat. Obecně lze konstatovat, že sportující ženy trpí
průvodními jevy jako je podrážděnost, deprese, větší únava, pocit napětí,
bolesti břicha a hlavy a zdá se, že méně také vnímají bolest než ženy
netrénované. Účast na tréninku a v zápase při menstruaci je záležitostí ryze
individuální, záleží na mentalitě, typu a stavu ženy (v souvislosti
s menstruací byla pozorována snížená i zvýšená sportovní výkonost).
Obvykle menstruace nevytváří ideální předpoklady k maximálnímu
sportovnímu výkonu. Praxe ukazuje, že trenér musí počítat s menstruačním
i premenstruačním obdobím žen jako s faktorem působícím na úroveň kvality
boxu.
V boxérském zápase se výše uvedené charakteristiky mohou někdy
projevovat i negativně. Ilustrativními příklady jsou případy častého selhání
v roli favorita zápasu, rychlé a neočekávané obraty v průběhu samotného
zápasu a větší frekvence chyb při dodržování taktiky.
Obecně se sportovní trénink žen řídí obdobnými principy jako trénink
mužů, ale musí respektovat výše uvedené zvláštnosti (některý ze
specifických otázek tréninku žen jsou nedostatečně odborně rozpracovány a
v tréninkovém procesu se vychází jen z praktických zkušeností tréninku
mužů).
3.3.2. Těhotenský test
Těhotenský test je nejspolehlivější metodou ke zjištění těhotenství. Je to
metoda, která spolehlivě detekuje hladinu hormonu HCG v moči či krvi ženy.
HCG z moče lze jednoduše zjistit v těhotenském testu, který se běžně
prodává za minimální cenu v našich lékárnách. HCG - tzv. human (lidský),
C - choriový, G - gonadotropin je nejvýše produkován od samého oplodnění
až do 3. měsíce, potom jeho hodnotá částečně klesá. Testy HCG z krve
provádí gynekolog ženy a vystavuje též potvrzení, že těhotná je nebo není.
Ženy, které plánují své otěhotnění, by od okamžiku svého rozhodnutí
neměly provozovat žádný úpolový sport! Co se týče odpovědnosti za zdraví
ženy i budoucího dítěte, zodpovědnost padá i na trenéra. Při jakémkoli
podezření z gravidity, musí být žena z tréninkového plánu ihned vyloučena!
Těhotná žena nesmí snášet jakoukoli větší fyzickou zátěž, největší pozor by
si měly těhotné ženy při určité mírnější formě sportovní činnosti dávat v době,
kdy u nich měla přijít menstruace, a to alespoň první 3 měsíce. U těhotných
žen je plně kontraindikován jakýkoli druh kontaktního sportu, jelikož by mohlo
dojít k poškození plodu a k potratu embrya či plodu. Těhotné se musí
vyhnout též např. běhu, jízdě na kole (z důvodu možnosti úrazu) či pohybu,
při kterém je nutno skákat nebo hrozí již zmínění úraz atd. Gynekologové
doporučují pouze plavání, chůzi nebo jógu. Pro vrcholovou sportovkyni, která
si svou tréninkovou formu pěstuje několik let, je velice těžké, když jí není
dovoleno v obvyklé pohybové zátěži pokračovat, když musí zvolnit a je
svědkem úbytku svých fyzických schopností. Toto je nesporná nevýhoda
ve srovnání s muži. Návrat bývá velmi těžký, protože starosti spojené s péčí
a výchovou o novorozeně nesou velké riziko, že se žena již k výkonnostnímu
a vrcholovému sportu nevrátí.
4. Tréninková příprava dívek a žen - tréninkový proces a
jeho odlišnosti
Tréninkovou přípravu dívek a žen lze velmi dobře přirovnávat k přípravě
staršího dorostu. Trénink dívek i žen by měl být hodně všestranný,
aby rozvíjel všechny fyzické vlastnosti. Trénink být měl obsahovat různé
formy her (různé druhy úpolových her nebo i hry míčové-fotbal, košíková).
Tréninková příprava by měla na ženy dobře působit i po stránce psychické.
Převážně jde o pestrost, hravost a rozvíjení soutěživosti, ale i výchovu
k zodpovědnosti a disciplíně.
Na druhé straně mohou být i tréninkové jednotky velmi shodné
s tréninky seniorů kde se vyžaduje při tréninku specializace - větší
konkrétnost a soustředěnost při práci ve dvojicích či jistý stereotypní dryl.
Tímto směřujeme k problematice z psychologického hlediska, a to hlavně
získávání sebevědomí, sebehodnocení i v lepším případě self-kocept.
Přesto je to záležitost ryze individuální, ne každá žena dosáhne těch
nejvyšších vrcholů pokud hovoříme již o zkušenějších ženách.
Dále problematika tréninkového procesu dívek a žen také zahrnuje
převážně jejich specifika, ať už tělesných dispozicích či psychických
zvláštnostech oproti mužům. Výrazný vliv na tréninkový proces žen má jejich
duševní rovnováha.
I když muži a ženy patří k jednomu živočišnému druhu, jsou zcela
odlišní. Liší se stavbou a funkcemi mozku. Vědci z Pelsyvánie dokonce
zjistili, že ženy mají mozek o 100 gramů menší. Kvantitu nahrazuje fakt,
že obě jeho hemisféry u žen lépe spolupracují a jsou vybaveny větším
počtem šedých buněk. Proto dokáží dělat více věcí najednou, ale oproti
mužům jsou více psychicky labilnější nedokáží tak snadno hodit problémy
za hlavu.
4.1. ÚVOD se odvíjí ve stejných složkách tréninkové přípravy
(tělesná, technická, taktická, psychologická)
V základních proporcích se tréninkový proces žen odvíjí ve stejných
tréninkových složkách jako u mužů.
Výsledný projev boxérky je samotnou činností velmi složitou, a proto
je nutné obsah tréninku dělit na složky jednodušší :
- Tělesná příprava
- Technická příprava
- Taktická příprava
- Psychologická příprava
4.1.1. TĚLESNÁ PŘÍPRAVA
Box patří mezi nejstarší pohybově bojové aktivity, které měly na počátku této
historie význam k vlastnímu přežití jedince. Ty nejdostupnější důkazy jsou
z dob Starého Říma a Řecka. Je tedy zřejmé, že od těchto časů,
až do dnešního dne se rychlým tempem vyvíjel způsob boje i tréninku a stále
se zdokonaloval tak, že dnešní box je značně vzdálen od původního boje
pěstí, který je každému člověku vrozený.
Je nepochybně nutné, že nikdo nemůže začít boxovat přímo,
bez předcházející přípravy jako úpolových základů a cílevědomého tréninku.
Každý se začátečník musí nejdříve naučit stát ve správném postoji - gardu.
Umět v tomto postoji vést údery z místa a později i za pohybu. Pohybovat se
s údery, uhýbat a umět blokovat útočnikovy údery. Důležité jsou začátky,
kde je třeba dbát na správnost provedení veškerých úderů, protiúderů i obran
a tyto pak umět kombinovat v různých bojových situacích. Dále pak musí
každý cvičit sílu, rychlost, vytrvalost a nakonec tyto všechny dovednosti spojit
dohromady a využít jich v ringu. Po celou dobu závodního boxu pak musí být
tyto prvky vytrvalým procvičováním i udržováním na výši úrovni a co nejvíce
zdokolovány.
K tomuto slouží pravidelný, dlouhodobý a cílevědomý, ale také všestraný
rozvoj. Jen vysoký stupeň tělesné a duševní připravenosti dovoluje boxérce
vykonat lehce a rychle všechny různorodé pohyby a zaujímat správná
technická i taktická postavení v boji. Vzhledem k tomu, že box vyžaduje
všestranou technickou i pohybovou techniku častého měnění bojových
situací a nepředvídané momenty v zápase, vyžaduje toto od závodníka
mimořádnou schopnost rychlého myšlení, rychlé a správné reakce. Velkou
úlohu hraje umění vyvinout maximální rychlost v úderech, útoku i obraně.
Box je též dobrou školu odvahy, vůle a seběvědomí.
Tento celek je základem boxérky pro rozvoj její jemné techniky a taktiky.
Dobrá tělesná připravenost umožnuje závodnici provádět box vždy
a s přehledem. Tělesnou připravu proto chápeme jako všestranou tělesnou
přípravu, která za pomocí všeobecných a speciálních cvičení, sleduje rozvoj
pohybových vlastností každého jedince. Tyto pak mají vliv na vlastnosti
trénovanosti boxérky.
FAKTA TĚLESNÉ PŘÍPRAVY:
Tělesná příprava je chápána také jako kondiční příprava a ta se rozvíjí
pomocí všestranného rozvoje pohybových schopností. Systematickou
tělesnou přípravou, začíná - základní etapa.
- Cílem je zvyšování úrovně tělesné připravenosti.
- Úkolem zdokonalování všestranného pohybového základu
V souladu s těmito úkoly dělíme přípravu na všeobecnou a speciální
VŠEOBECNÁ tělesná příprava: jejím cílem je harmonický tělesný rozvoj
boxerky a rozšíření jejich pohybových schopností tímto i zvýšení funkčních
možností organismu.
SPECIÁLNÍ tělesná příprava: je pokračováním přípravy všeobecné jen jejím
cílem je rozvoj speciálních schopností v boxu.
OBSAHEM tělesné přípravy je rozvoj jednotlivých pohybových schopností a
jejímy vztahy.
A) B)
Jednotlivý rozvoj tělesné přípravy: Kombinováné rozvýjení tělesné
přípravy:
1. Síly 1. Rychlost+síla
2. Rychlosti 2. Rychlost+vytrvalost
3. Vytrvalosti 3. Rychlost+koordinace
4. Obratnosti-koordinace 4. Koordinace+rychlost
5. Pohyblivosti 5. Sila+vytrvalost
6. Vytrvalost+síla
4.1.2. TECHNICKÁ PŘÍPRAVA
Box je charakteristickým vzájemným působením sportovců - sportovkyň při
střídavých podmínkách sportoví činnost. Získat dobrou boxerskou techniku
je složitou úlohou ve stále měnících podmínkách. Boxerská technika
je pohybová struktůra, která je založená využití vnějších a vnitřních sil
s cílem dosáhnout vítěství v utkání. Rozhodující v boxerské technice je její:
- obsahová stránka (rytmus, tempo, intenzita)
- formální stránka (časoprostorové změny)
Osvojení širokého komplexu technik jsou v těchto dvou rovinách :
1. osvojení sportovních dovedností a jejich stabilita
2. zdokonalení a získání příslušné variability těchto dovedností
CHarakterem techniky : - sportovní návyk
- sportovní dovednost
V případě kdy se vyžaduje aby byl zvládnut přesný průběh pohybu a byl
neměnný, hovoříme o návycích. Jde převážně o standardizaci automatických
pohybu a tou je technika boxu. Dobré je proto zautomatizovat pouze dílčí
fáze pohybových činností, ale pohyb jako celek musí mít možnost
přizpůsobování a velkou schopnost pružnosti.
Jednou z důležitých podmínek stálého růstu technicko-taktické dovednosti
je zajistit při tréninku takové podmínky, které se nejvíce podobají
opravdovému zápasu a nutí boxerku od začátku cvičit techniky pokud možno
co nejpřesněji.
Trenér/ka musí umět vystihnout v pohybové struktůře uzlové body,
které jsou při nácviku technik rozhodujícímy činitely pro úspěšný pohyb
(např. nácvik přímého úderu kde jde o přesné zapojení práce boků
a následným zpevněním ostatních svalových partií).
Důležitým předpokladem pro osvojení techniky jsou :
1. Somatické předpoklady - tělesná výška a hmotnost.
2. Pohybové předpoklady - v dětství průpravné úpolové sporty nebo míčové
hry.
3. Psychické předpoklady - je záležitostí dlouhodobou.
4. Znalost odstraňování chyb - ústní vysvětlení, biomechanika, video.
4.1.3. TAKTICKÁ PŘÍPRAVA
Pod pojmem taktika rozumíme ve sportovním tréninku výběr optimálního
boje v konkrétních podmínkách. Podmínky boje jsou předem dány především
pravidly boxu, jež vymezují použitelné prostředky boje a přesně stanoví
zakázané údery a způsoby boje. Mnohdy ovlivňuje taktiku i soutěžní řád
boxu, tj.konkrétní stanovený systém soutěže. Rozsah technických prostředků
boje, vymezený pravidly boxu, je značný a předurčuje velkou proměnlivost
podmínek a situací, jež musí boxerka v průběhu každého utkání tvořivě řešit,
tj. hledat a realizovat pohybové odpovědi.
Taktická příprava úzce souvisí s ostatními složkami tréninku, především
s technickou přípravou. Výcvik technik je od počátku veden se zřetelem
na využití dovedností v podmínkách boje, ve spojení s různými technickými
situacemi. Neméně významný je vztah k dalším složkám výkonu, k fyzické
a psychické připravenosti. V dlouhodobé sportovní přípravě si klademe za cíl
překonat své soupeřky úrovní výkonu ve všech jeho složkách. To se však
daří jen zřídka, neboť každý soupeř si stanoví stejný cíl. Proto mnohem
častěji stojí boxerka před úkolem překonat soupeřku, jejíž připravenost je
na přibližně stejné úrovni, takže o výsledku zápasu rozhoduje především
úroveň taktických schopností. V dlouhodobé taktické přípravě se zaměřujeme
na rozvoj a zdokonalování taktických schopností a vědomostí. V krátkodobé
taktické přípravě se boxerka dostává opakovaně před úkol zvolit účinný
způsob boje proti konkrétní soupeřce v soutěži. Vychází při tom z informací
o její silných a slabých stránkách, především v technických a fyzických
předpokladech.
Přes velkou proměnlivost situací v utkání můžeme odlišit určité typické
situace, které se s menšími odchylkami pravidelně opakují a dávají tedy
možnost nacvičit účinný způsob vedení boje.
4.1.4. Psychologická příprava (dívek a žen)
Současný vývoj praxe v oblasti sportovního tréninku ukazuje, že náhlé
změny ve sportovní výkonnosti při relativně stálých ukazatelích v tělesné,
technické a taktické složce sportovního tréninku jsou vysvětlitelné pouze
změnami v psychické připravenosti.
V systematickém tréninku ženy , když hovoříme o technických, taktickích
dovednotech , nesmíme zapomínat na odolnost psychickou. Ta je mnohdy
velmi podceňovaná a často se trenéři nechovají k ženám tak, jak jejich
specifická psychika vyžaduje. Zvláště u začátečnic jsou důležité právě
cvičné boje a sparigy klubové i veřejné nejlépe stejného pohlaví
ke zlepšení psychické odolnosti.
Dále vhodné jsou volné boje nebo sparingy s chlapci od 12-17 let.
V těchto letech chlapci nemají plnně rozvynutou svoji fyzickou strukturu
a jsou vhodnými mnohdy rovnocenými sparing - partnery pro ženy.
V těchto případech se zvláště pak chlapcům musí citlivě vysvětlit, že ženy
s chlapci nechtějí soutěžit.
Jde o problematiku, kde je důležitá komunikace - trenér a svěřenci.
Zvlášte, když dnes už jsou normální smíšené boxerske kluby. Často trenéři
chybují a smíšené sparingy podceňují nebo se mu příliš nevěnují.
Většína chlapců v tomto věku chtějí neustále soutěžit a tak se může tento
sparing zvrhnout v nekontrolovatelný emocionální boj s četnými fauly .
Proto musí trenér/ka neustále boj korigovat a dohlížet nad vyvážeností
sparingového boje - děje. Problematika smíšených dvojic při sparinzích
je velmi složitou a náročnou činností trenéra. Někdy trenér z nedostatku
rovnocených sparing - partnerů, ženě nakládá větší zátěž než je pro její
psychický růst vhodné. Některé ženy samostatně trénující ve společnosti
mužů příliš o problematice sparingového zatížení nemluví jsou uzavřené
a své pocity skrývají.
Trenéři by si měli tímto více uvědomit že netrénují chlapce!!
Trenéři by měli znát problematiku menstruace a ovulace!!
Je nutné aby v době menstruace a i ovulace nebyla žena přetěžována.
Přístup k tréninku v menstruačním období je přesto individuální žena si sama
určí způsob zatížení. Proto je důležitá komunikace trenér a zápasnice.
V období ovulace a v období menstruace se mohou ženy projevovat
podrážděně a unaveně.
Dobrý vztah s trenérem/kou umožňuje v tréninkovém procesu lépe překonat
zátěž.
Dále jsou u žen odlišné startovní a po startovní psychické stavy.
Startovní a postartovní stavy u žen :
Předstartovní stavy se dostavují, když si sportovec uvědomí svou účast
ve významné soutěži a tyto stavy trvají do zahájení soutěže, ale mohou
přetrvávat i v celém jejím průběhu (zvláště u sportovců labilních a nováčků).
Posoutěžní stav je vyvolán subjektivním hodnocením průběhu a výsledku
soutěže a trvá několik hodin. Postupně odeznívá jen výjmečně přesahne
do dalšího dne.
V ženském boxu je pravidlem, že trenéři mají ve svých klubech jednu,
maximálně dvě ženy. Už toto je leckdy, i když si to ony sami nepřiznávají,
stresující. V takové početní převaze se ženy snaží vše potlačit a na první
pohled působí velice vyrovnaně. Nemají téměř odvahu mluvit o trémě
a strachu, který pocitují. Toto je typické především pro mladší ročníky dívek
a žen.
Charakteristikou žen je často věci a situace analizovat, některé ženy
si přetlak stresu uvolňují především komunikací. Někdy ženy, za normálních
okolností nepříliš hovorné, komunikují v těchto případech o něco více
než obvykle. Jednoduše řečeno, ženy se ze svého stresu vypovídají.
Komunikace jim pomáhá zvládnout kryzové situace a toho je i důkazem více
regisrtrovaných žen nežli mužů u psychologů a psychoteraupetů.
5. POROVNÁNÍ A ODLIŠNOSTI V PŘÍPRAVĚ (vůči mužům)
5.1. Časové rozložení tréninkové přípravy a plánování
Ženský box je na samém vývojovém sportovním začátku a ještě nemá tak
propracované plánování tréninků jak mají chlapci a muži. Je to převážně
dáno počtem registrovaných boxerek a mladostí této disciplíny, i když
historicky nějakou dobu ženský box ve světě existuje, převážně v zemích kde
nepoznaly socialistický režim.
Je tedy bezpodmíněčně nutné aby se podmínky k rozvoji ženského boxu
měnily a to převážně v organizaci a plánování (celkové plánování
tréninkového zatížení - ročního cyklu dále plánování soutěží, MČR, turnajů,
ME, MS).
Rozložení přípravy:
Rozložení tréninkové přípravy žen se v základních cyklech shoduje
s přípravou mužů. Odlišuje se pouze v objemech a intenzitě zatížení.
Při plánování ročního cyklu tréninkového zatížení je nutné se držet zásady
dvojité periodizace výcvikového roku.
- Roční periodizace - 13 mezociklů
- Přípravné období : léto - 2,5 cyklu
zima - 2 cykly
- Hlavní období I. : 3,5 cyklu
II. : 4 cykly
- Přechodné období: 1 cykl (2x2 týdny zima, léto)
5.1.2. Roční tréninkový plán pro ženy
Tréninkový roční plán je nejen propracované plánování tréninkových cyklů,
které vede závodnice k nejefektivnější dlouhodobé přípravě na MČR, ME,
MS případně budoucích OH.
Dělení ročního tréninkového plánu :
(příklad: obsah ročního tréninkového plánu viz. příloha č. 5.)
- Přípravné období
Přípravné období je nejdůležitější období v tréninkovém cyklu. Bez jeho
absolvání nemůže být sportovní výkonnost dlouhodobě zvyšována. Časově
jde o 2 etapy v rozmezí cca 3 měsíců v zimě /15.12.-15.3./ a 2.měsíce v letě
/15.7.-15.9./. Uvedeno pro reprezentaci mimo olympijský rok.
I. ETAPA
Z časového hlediska zahrnuje tato etapa 1/2 až 2/3 celého přípravného
období.
Úkolem - zvyšovat funkční vrcholy jednotlivých systémů. Zárukou účinnosti
tréninku je důsledné uplatňování všestrannosti. Objem speciální přípravy
je závislý na dosažené úrovni speciální připravenosti sportovce/kyně.
Především u začátečníků je objem všeobecné a speciální přípravy 3 : 1
u výkonnostních boxérek 3 : 2 a u vrcholových závodnic 1 : 1. Zásadně však
platí, že obecná příprava má v této etapě prioritní postavení.
Dynamika tréninkového zatížení v první etapě je charakterizována
zvyšováním objemu a intenzity, s převažujícím podílem objemu. Intenzita
zatížení narůstá na hranici, pokud to nepřekáží zvyšování objemu až
do začátku další tréninkové etapy.
Délka I.etapy je 3 - 4 týdny narůstá zatížení, rozvoj pohybových schopností
zlepšujeme pomocí jiných druhů sportovních aktivit.
Základní prostředky:
1. Všeobecné : / atletika - běhy v terénu na dráze, cyklistika, veslování,
plavání, sportovní hry - fotbal, košíková, házená /, posilování - činky,
gymnastické nářadí.
II. ETAPA
Trénink má v této době zajistit sportovní formu. Zahrnuje dobu cca
1/3 přípravného období.
Úkolem je převedení všeobecné trénovanosti organismu ke sportovnímu
výkonu a plynulý přechod do hlavního období. Všechny stránky obsahu
tréninku jsou zaměřeny na rozvoj speciální trénovanosti. Tréninkové zatížení
stále vzrůstá, celkový objem se nejprve stabilizuje, pak nastává jeho
snižování. Naopak se zvyšuje absolutní intenzita speciálních průpravných
a závodních cvičení. Tímto se tedy objem všeobecně rozvíjejících cvičení
snižuje ve prospěch speciálních cvičení / 1 : 7 až 1 : 8 / a zvyšuje podíl
závodních cvičení.
Např. v technické přípravě se postupně přechází z domluveného boje na
řízený boj a sparink, kombinace se procvičují ve specifickém závodním
zatížení.
Jestliže boxérka začíná v průběhu hlavního období výkonnostně stagnovat
nebo dokonce se zhoršovat, je to známka chyb především v přípravném
období.
PŘÍČINOU bývá :
·příliš rychle stupňovaná intenzita cvičení (brzo zařazeny zápasové formy
cvičení).
·špatný poměr tréninkových prostředků, jako málo speciálních cvičení
a velký podíl závodních cvičení.
·velké snížení celkového objemu zatížení na konci přípravného období,
ale pokud se zvyšuje intenzita cvičení musí se stále zařazovat aktivní forma
odpočinku.
Mimo úlohu kondiční a technicky taktickou přípravu narůstá význam
psychické přípravy - MUSÍM SI VĚŘIT!! Tuto přípravu je nutné regulovat
velmi citlivě zvláště u žen, neboť chyby mohou často znehodnotit celou
předcházející práci (předceněním).
- Hlavní období
Závodní období - během přípravného období získá boxérka určitou formu.
Úlohou hl. období je stabilizovat a udržet po určitou dobu sportovní formu.
Načasování této sportovní formy boxéra/ky vyžaduje vysoký stupeň umění
a tréninkových zkušeností a vědomostí. Nejsložitější je dlouhodobé udržení
během celé soutěže. Obsah tréninkového procesu se koriguje podle
aktuálních potřeb soutěže. Pro stabilizaci formy sportovní má rozhodující
význam charakteristika soutěže a kolik utkání musí odboxovat. S toho
vyplývá i změna tréninkových jednotek.
Hlavní prostředky regulace je poměr mezi objemem a intenzitou zatížení.
Tím se mění poměr všeobecné a speciální přípravy. Převažuje kvalita před
kvantitou. Pro udržení sportovní přípravy je důležitá krátkodobá
psychologická příprava.
- Přechodné období
Přechodné období poskytuje možnost k odpočinku a regeneraci sil
po namáhavém psychickém a fyzickém zatížení. V tomto období se vytváří
podmínky a předpoklad pro úspěšný následující cyklus:
·snižuje se intenzita
·snižuje se počet tréninků
·zapojují se sporty, které se nepreferovaly
·dělají se pohybové činnosti, které se liší od speciálních
·vytvářejí se podmínky relaxace a dobré psychické pohody
Těmito prostředky výrazně narůstá stupeň superkompenzace. Dále v tomto
období není možné narušit regeneraci špatným životním stylem. Optimální
délka je až 4 týdny (léto nebo zima).
5.2. Odlišnosti v tréninku dívek a žen se projevují
- v menší trénovanosti
- v pomalejším zvyšování výkonosti
- ženský organismus rychleji podléhá únavě (fyzické i psichycké), je méně
stabilní
- ženský organismus je citlivější vuči některým rušivím vlivům a mimořádným
okolnostem
- u žen se více musí respektovat a také uplatnovat individuální zvláštnosti
- v absolutním hodnocením jsou sportovní výkony žen nižší
Zásady rozdílného zatěžování mužů a žen musí vycházet z morfologických
a funkčních rozdílů obou pohlaví.
5.2.1. Výrazné odlišnosti ve složkách:
- V kondiční přípravě:
U dospělé populace je normou u mužů VO2 max = 45 ml/kg/min, u žen 35
ml/kg/min. Úroveň VO2 max je v dospělosti trénovatelná a lze ji ve víceletém
tréninku možno zvýšit až o 50%. Sportovci muži dosahují hodnot VO2 max
70-85ml/kg/min., sportovkyně ženy 65-75 ml/kg/min.
V silových schopnostech (svaly nerostou tak rychle jak mužům):
- posilovat všestranně a postupně - zvýšenou pozornost věnovat svalům
břišním a svalům pánevním
- vyhýbat se tvrdým doskokům
– ženy cvičí s relativně lehčími břemeny a výběr cviků částečně ovlivňuje
jejich tělesná stavba. Rozdíly mezi cvičením dorostenek a žen jsou v
podstatě menší, než mezi muži a dorostenci, a to vzhledem k dřívější
"dospělosti" dívek, než u chlapců stejné věkové skupiny.
- přednost dávat spíše většímu počtu opakování než velikosti odporu
(obecně se udává jako maximum 30 - 50% tělesné hmotnosti)
- V rychlostních schopnostech:
Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už
v dětském věku, kdy se ve 12 - 13 letech formuje nervový základ rychlostních
projevů u dívek, již o nějaký rok dříve. Po 14. - 15. roce se přirozená
dispozice zvyšování "čisté" rychlosti - především frekvence pohybů -
poněkud snižuje. Další přírůstek, např. rychlosti lokomoce, se objasňuje
zlepšením silových schopností, zlepšením techniky a zvýšením anaerobních
schopností. Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje
v 18 - 21 letech. Tyto skutečnosti zásadně určují dlouhodobou strategii
tréninku. Přistoupíme-li k jejich stimulaci ve vhodném věku a volíme-li
potřebné podněty, je možné určité úspěchy očekávat. Ani pozdější věk (více
jak 20 let) však neznamená, že ovlivňování rychlostních schopností nemá
naději na úzpěch. I zde přináší systematické zatěžování jistý efekt, minimálně
ve smyslu udržení získané úrovně.
Zvláštnosti v tréninku rychlosti žen se převážně projevují ve větší
unavitelnosti a pomalejších procesech zotavení, je proto důležité v tréninku
ženám ordinovat o něco délší intervali opočinku.
- Ve vytrvalostních schopnostech:
- u žen dobré předpoklady pro rozvoj vytrvalostních schopností
- respektovat postupnost zatížení
– zvyšování úrovně pomalejší, ale udržuje se déle
- V koordinačních schopnostech (obratnost):
- výborné předpoklady, nejen jako základ techniky
- ekonomika pohybu
- důraz na koordinaci motoriky v návaznosti na smyslové vnímání
5.3. REGENERACE SIL A ZOTAVENÍ
Únava - je komplex dějů, při kterém nastává snížená odpověď na podněty
stejné intenzity. Únavu lze rozdělilovat na fyzickou a psychickou.
Druhy únavy - anaerobní rychle vznikající a aerobní pomalu nastupující.
Zotavení (regenerace) je biologický proces obnovy přechodného poklesu
funkčních schopností organismu.
Regenerace může probíhat s vyloučením fyzické aktivity zotavovaného.
Jedná se o pasivní odpočinek. Nejčastější formou relaxace je spánek dále
jsem patří koupele, strečink, masáže, saunování, slunění, působení
tepla a jiných fyzikálních prostředků.
REGENERACE SIL - je nutnou součástí celého tréninkového procesu
a neustále se s ním prolíná. Správné a plánované využití regenerace
představuje možnost zvíšení objemu zatížení o 15 až 30% (Choutka, Dovali
l 1997).
Plánování regenerace - je zaměřeno na řešení následujících problémů
v oblasti:
a) plánování poměru mezi zatížením od ročního plánu po samotnou TJ.
b) vztahy regeneračních prostředků a použití v jednotlivých obdobích r.cyklu.
c) zařazení optimálního regeneračního prostředku také vzhledem zatížení.
d) zaměření výživy pro požadované tréninkové zatížení.
Regenerace sil může obsahovat i mimo jiné střídání pohybových aktivit
(plavání, cyklistika, v zimním období lyžování, ale také i změnu tréninkového
prostředí).
1.Přípravné období - kdy roste objem a intenzita zatížení je vhodné
uplatňovat regeneraci sil každodenně.
2.Hlavní období - jde o udržení tělesného a psychického stavu.
3.Přechodné období - je důležitá tzv.totální regenerace sil (využití změny
prostředí, klimatu, jiných pohybových aktivit a prostředků). Převážně u žen
je vhodnější délší přechodné období pro získání kvalitní regenerace,
či vyplnění i tzv. osobních přání.
5.4. POUŽITÍ TRÉNINKOVÝCH PROSTŘEDKŮ
Mezi rozhodující čininitele tréninkové přípravy žen a zatížení jsou speciální
a všeobecné prostředky, jejich využití v různých pásmech intenzity.
A) Intenzita mírná
a) prostředky speciální přípravy :
nácvik individuální techniky + nácvik ve dvojci
b) prostřdky všeobecné přípravy:
- běh rovnoměrný souvisly
- všechna rozcvičení
- plavání
- doplňková cvičení
B) Intenzita střední
a) prostředky speciální přípravy :
- procvičování techniky individuálně
- nižší a vyšší forma domluveného boje
- procvičování techniky na aparátech + lapy
- speciální formy procvičování s partnerem
b) - kruhový trénink na stanovištích
- běh, běh na lyžích
- všechny formy posilování
- doplňkové cvičení
C) Intenzita submaximální
a) prostřdky speciální přpravy :
- procvičování speciální přípravy(techniky) formou domluveného boje
řízeného sparingu + cvičný zápas
- procvičování techniky na aparátech a lapách
- speciální formy posilování (tlučení palicí) KT.
- švihadlo
- stínový box
b) prostředky všeobecné přípravy:
- běh
- sportovní hry
- všeobecné formy posilování (kruhový trénink, těžší činky)
- gymnastické cvičení a pod.
D) Intenzita maximální
a) prostředky speciální přípravy
- procvičování speciální přípravy formou sparinku
- modelová cvičná utkání
- procvičování techniky na aparátech
- speciální formy posilování (kruhový trénink odhozy náčiní)
- švihadlo
b) prostřdky všeobecné přípravy :
- běh
- všeobecné formy posilování, kruhový trénink, těžší činky
6. Problematika ženského boxu
Na začátku pedagogické problematiky v mém oboru stojí asi skutečnost,
že vlastně zatím neexistuje organizace, která by se specializovala na řízení
ženského boxu. Chybí finanční zajištění a podpora (na rozdíl od doby,
kdy dříve stát výrazně finančně přispíval k propagaci vrcholového sportu).
Podle mého názoru v jakékoliv výkonnostní třídě je určité finanční zajištění
a dobrá proorganizovanost nezbytná - vždyť i vědci zaznamenali, že sport
psychologicky přináší k pozitivnímu vývoji osobnosti podporuje v mladých
lidech smysl pro fair play, působí preventivně proti vzniku drogových
závislostí a v cvičencích zvyšuje: asertivitu, sebedůvěru, emoční stabilitu,
self-koncept (pojetí sebe sama), pocit pohody, sebekontrolu, výkonnost,
toleranci ke stresu a snižuje: náchylnost k alkoholismu, úzkostnost,
zmatenost, depresi, fobie (nekontrolovatelný strach), napětí a unáhlenost.
Proto bych uvítala větší zájem státu a finanční podporu výkonnostního
sportu jako je ženský box.
V dnešní době se klade důraz pouze na to, aby člověk podal "výkon" - jakým
způsobem ho však dosáhne, je všem jedno. Např. v boxu jsou váhové
kategorie a hodně boxerů a boxerek místo správné vyvážené stravy
a správného dávkování tréninků a regenerace tento problém řeší tak,
že např.používají saunu za účelem odvodnění či několikadenní drastickou
dietu atd. - jsou potom oslabení, dehydratovaní a dochází pak
k systematickému poškozování organismu.
"Je to otázkou času, mladí sportovci mnoho vydrží..."
Důkazy potvrzují, že není mnoho boxérů a boxérek z toho velkého množství,
kteří se věnují závodnímu boxu a disciplinovaně vydrží dlouhodobě žít
v souladu s boxem.
Zvláště v ženském boxu je tzv."úmrtnost" vyšší jak u mužů. Zde ženy často
nemají takové pochopení a podporu u svých nejbližších jako mají chlapci
a muži. Často rodiče nezletilým dívkám box zakazují!! Setkávám se s tím,
že dívky svým rodičům raději říkají polopravdu.
Mrzí mě že stále společnost přisuzuje boxu - agresivitu. Přitom je to mnoho
tisíc let stará forma učení jak umět svoji agresivitu ovládat v nejlepším
případě ji v běžném životě nepoužít, a to vás nenaučí ani atletika, fotbal
či hokej aj.
6.1. PODMÍNKY PRO PŘÍPRAVU
Základním stavebním kamenem pro příprvu jsou podmínky k boxu. Tím
mám na mysli výběr sportovního klubu, kde jsou adekvátní podmínky k vývoji
a rozvoji výkonnostního růstu dívek a žen. Zájem trenéra/ky je rovněž
rozhodujícím faktorem, proto je vhodnější větší počet žen v klubu jak jedna.
Ekonomické prostředky klubu hrají také významnou roli pro zkvalitnění
tréninkového procesu, tím jsou např. hygienické a estetické prostory
k tréninku (boxárna, tělocvična a její příslušenství). Podpora ženského boxu
je ovšem zatím v začátcích.
Druhým nejdůležitějším faktorem je motivace a sociální podmínky (rodinné
zázemí hmotné i duševní).
6.2. REALIZACE TRÉNINKOVÉ PŘÍPRAVY
(s muži nebo samostatně)
Tréninková příprava dívek a žen je velmi složitou a specifickou
problematikou. Vlastní zkušenosti, které jsem nasbírala i v jiných sportovních
aktivitách a také při samotném absolvování tréninkového soustředění
s Polskou reprezentací žen mě přivedly k názoru, že je bezpodmínečně
nutné aby ženy výhradně trénovaly společně. Společné trénování dívek
a žen zvyšuje motivaci, zdravější vzájemnou soutěživost a dále tvoří
interpersonální vztahy!
6.3. ETIKA ŽENSKÉHO BOXU A POHLED VEŘEJNOSTI
CO JE ETIKA?
Pojem etika má svůj původ v češtině znamená "zvyk, mrav, obyčej",
popřípadě i zvláštnost. Z toho lze vyvodit, že se jedná o nauku zabývající
se správným jednáním v lidské společnosti.
Mravné je tedy vše, co vede k lepšímu životu na tomto světě, a tak lze etiku
vnímat jako praktickou filozofii reprezentující vztah člověka ke světu.
Předmětem etiky je morálka, která hodnotí lidské jednání z hlediska dobra
a zla, a to porovnáváním se svědomím člověka. Podstatou umravnění je
i hledání vnitřního míru, který často nalézáli adepti bojových sportů a umění.
Hledání vnitřního míru se může zdát jako nepravděpodobný cíl u adeptů,
kteří vstoupili do klubu boxu, kung fu nebo karate, aby se zdokonalili
v sebeobraně. Ovšem právě hledáním vnitřního míru je podstatou tradičních
bojových umění.
Podstata bojových umění totiž nespočívá pouze ve vítězství nad
protivníkem, ale ve vyrovnání se se sebou samým a s vesmírem. Tato umění
jsou jako dlažební kameny, které pomohou adeptu překročit vlastní slabosti
a přílišnou pýchu a vedou ho k moudřejší, šlechetnější osobnosti, a to přináší
prospěch jemu samotnému i společnosti.
V minulosti nebyla bojová umění výhradou pouze mužů, ale i ženy
vstupovaly do dívčích klášterů kde se zdokonalovaly v tradičních naukách.
Box je jedním z posledních sportů, kde vstupuje i žena. Přestože se
to opačnému pohlaví ve většině případů nezdá jako nejvhodnější způsob
ženské seberealizace. Ženy přesto nalézají v tomto sportu stále větší
sebeuplatnění. Zlepšení jejich sebevědomí, často v minulosti pokřivené
blízkými autoritami, je tímto vhodnou "superkompenzací".
Pohled veřejnosti na box
Mnoho lidí se na box dívá s opovržením jakousi nenávystí. Je to ovšem
dáno neznalostí, nevědí co box je, co obsahuje, co předchází tomu než
závodník vstoupí do ringu, kolik dřiny ať už již fyzické či psychické musí
vynaložit, než vstoupí do ringu. Na druhé straně jsou lidé, kteří mají box rádi
nebo ho dokonce "milují".
Několik názorů na box :
"Box je sport důmyslu a má daleko od brutality, kterou mu připisují
nezasvědcení".
Charles M. Hirsch
" Jestliže box klesl níž, není to chybou mužů, kteří v něm zápasí, ale
opovržením darebáků, kteří proti poctivému boxeru stojí hodně nízko".
Artur Conan Doyle
" Box je odporný sport . Méněcenný, nejblbější sport, dle mého názoru
absolutně zcestná záležitost, jejímž smyslem je přivést někoho
do bezvědomí".
Tomáš Ježek
" Intelektuální člověk pochopí cenu boxu, jehož posláním je udržet bojovnost
lidské rase".
Bart Kennedy
" Nezasvědceným se zdá, že box není nic jiného než výměna ran. Pro znalce
nebo pro ty, kdo jednoduše mají inteligenci k pochopení, je to opravdové
umění a manifestace těch nejušlechtilejších kvalit v člověku".
Theodor Vienne
" Zvítězíte, či prohrajete, dostanete nebo rozdáte a nakonec si podáte ruce,
obejmete se a soupeř, kterého jste třeba před chvílí poslal k zemi sám po boji
poděkuje za čestné zápolení".
Josef Němec (mistr Evropy)
" Má box etiku?
Jestli ještě někdo vyznává taková slova, jako je čest, morálka, etika
a přátelství, tak jsou to boxeři!“
Jaroslav Soukup
(režisér, producent, Kamarád do deště, Diskopříběh, Pěsti ve tmě)
"Box je jednou z mála disciplín, ve kterých se člověk utkává s druhým
člověkem naplno, potřebuje inteligenci, protože má naproti sobě druhou
myslící bytost. Ne bezbrannou a ne nevycvičenou. Ví, že jedna chyba může
znamenat konec. Nejdříve se však utkává sám se sebou, musí umět dát ránu
i držet ránu, neztratit hlavu. Mít kontrolu sám nad sebou a ctít pravidla."
Jaroslav Vokřál
6.4. PRAVIDLA A VÁHOVÉ KATEGORIE
(ty jsou většinou přibližně stejná jako u mužů)
- Ring musí být ve tvaru čtverce o rozměrech strany max. 610 cm a min.
490 cm. Barevné odlišení sloupků - červený, modrý a dva bílé proti sobě
stojící . Provazy mohou být tři nebo čtyři. Ring musí být vybaven ve dvou
protilehlých rozích vhodnými schůdky.
- Okolo ringu musí být bodový rozhodčí (3 nebo 5), kteří provádějí
rozhodování utkání pomocí bodovacích lístků, lékař - který po celou dobu
utkání neopouští své místo, časoměřič, zapisovatel, hlasatel. Ringový
rozhodčí řídí utkání v ringu a dohlíží na dodržování pravidel. Ring. rozhodčí
používá povely: ''box'', ''stop'', ''break''.
- Ženský amaterský box je rozdělen do 13 váh. kategorií: 46kg, 48kg, 50kg,
52kg, 54kg, 57kg, 60kg, 63kg, 66kg, 70kg, 75kg, 80kg, 86kg.
Ženy boxují stejně jako kadeti 3 kola po 2 minutách. S minutovou přestávkou
mezi koly. Každá boxerka může mít při box. utkání dva sekundanty u ringu.
- Zdravotní způsobilost - soutěžící může být připuštěna pouze
po zdravotní prohlídce, která probíhá před utkáním. Také boxující žena musí
předložit potvrzení o zdrav. způsobilosti v boxerském průkaze, které má
platnost jednoho roku. Ženy by také měli předkládat potvrzení o negativním
testu na graviditu (pokud žena potvrzení nemá , je možnost na místě provést
test z moče ženy pomocí jednoduchého testu na graviditu, který je volně
prodejný ve všech lékárnách a je s 99% přesností ).
- Nedovolené způsoby boje -
1. Údery pod pás nebo držení pod pasem, podražení, kopnutí nebo strkání
nohou či kolenem
2. Údery vedené hlavou, ramenem, předloktím nebo loktem, tisknutí
soupeřova krku strkání rukou nebo loktem do soupeřovy tváře, tlačení
soupeřovy hlavy přes provazy ringu.
3. Údery otevřenou rukavicí, vnitřní stranou rukavice, zápěstím nebo hranou
ruky.
4. Údery do zad soupeře a zvláště úder do šíje nebo temene hlavy, ledviny.
5. Údery, při nichž se pěst při úderu na tělo šroubovitě otáčí.
6. Útočit a současně se přidržovat provazů nebo jich jakýmkoliv způsobem
využívat.
7. Válení po soupeři, zápasení nebo pokládání celou vahou na soupeře
při boji z blízka.
8. Útok na soupeře, který je na zemi nebo se právě zvedá.
9. Držení.
10. Držení nebo strkání současně s údery.
11. Držet nebo tisknout ruce nebo hlavu soupeře nebo strkat vlastní paží
pod paže soupeře.
12. Shýbání pod pás soupeře pro něho nebezpečným způsobem.
13. Úplně pasivní obrana dvojtým krytem a úmyslný pád za účelem vyhnutí
se úderu.
14. Zbytečné útočné nebo urážlivé výroky v průběhu kola.
15. Neustoupit krok zpět při povelu BREAK.
16. Pokus udeřit soupeře okamžitě po povelu BREAK ještě dříve, než byl
proveden krok vzad.
17. Urážení nebo útočné chování vůči ringovému rozhodčímu.
18. Jestliže ring. Rozhodčí udělí faul napomenutí, nemůže za stejný faul dát
upozornění, ale opět napomenutí. Třetí upozornění za stejný druh faulu má
za následek napomenutí.
19.Faulem je úmyslné vyplivnutí chrániče zubů.
- Omezení věku boxerky -
V kategorii ženy mohou startovat boxerky v den dovršených 17 let věku.
Je tomu tak i na MČR, ME, MS. Pokud tuto hranici nedovší, nesmí v kat.
ženy boxovat!!
Dále ženy smějí boxovat do dovršení 33 let svého věku.
- Opatření po knock-out-u (KO a RSC-H)
1. Jestliže je boxer/ka následkem úderu v bezvědomí, může zůstat v ringu jen
ring. rozhodčí a jím přivolaný lékař, nepotřebuje-li tento dodatečnou pomoct.
2. Boxer/ka který byl následkem úderu na hlavu při zápase KO, nebo jestliže
ringový rozhodčí přerušil utkání vzhledem k tomu, že následkem těžkých
úderů na hlavu byl/a boxer/ka bezbraný/ná a neschpný/ná pokračovat v boji,
musí být bezprostředně nato prohlédnutí lékařem. Úřední lékař musí
co nejdříve zavolat odborného lékaře neurologa, nejpozději do 24 hodin.
Úřední lékař rozhodne o další léčbě a stanoví ochranou lhůtu 4 týdny.
Funkcionář k tomu určený ho/jí musí dopravit do místa jeho bydliště.
3. Borec/žena který/á byl/a následkem úderu na hlavu při zápase KO něho
následkem těžkých úderů na hlavu bezbraný/ná a neschopný/á pokračovat
v boji a rozhodčí utkání přerušil, nesmí se nejméně 4 týdny od tohoto dne
zúčastnit soutěže v boxu nebo sparringu.
4. Borec/žena který byl/a dvakrát KO nebo RSC-H v průběhu tří mesíců
v důsledku úderů na hlavu a byl/a bezbranný/á a neschopný/á v boji
a rozhodčí utkání přerušil, nesmí být připuštěn k účasti na box. soutěži nebo
sparingu po dobu tří měsíců.
6.4.1. VÝSTROJ A VÝZBROJ BOXERKY
Ženy boxují taktéž jako muži v 10 uncovích rukavicích (284 g). Barva
rukavic odpovídá barvě rohu ringu. Bandáže musí být navinutá kolem každé
ruky nejvýše 250 cm a 5 cm široká.
Žena musí mít dres (trenýrky - nepřesahující kolena, tričko v barvě rohu -
které dostatečně kryje chránič prsou), obutí musí být do lehkých bot bez
podpatku. Mezi tričkem a trenýrkami musí být čára pasu zřetelně vyznačená.
Dále ženy musí mít dámský suspenzor, chránič prsou, chránič chrupu, přilbu,
nepřípustné jsou jakékoliv ozdoby (náušnice, řetízky, žena by neměla být
namalovaná v obličeji). Pokud má žena delší vlasy je nutné aby je měla
kvalitně spletené,případně upevněné v šátku a zastrčené v helmě (viz příloha
č. 6.)
6.4.2. KONTROLA FEMINITY
Při velmi významných soutěžích převážně na olympijských hrách se u žen
provádí kontrola feminity (ženskosti) sportovkyň, vykonává se tzv.sex-test.
Z buněk sliznice dutiny ústní se zjišťuje přítomnost tzv.sex chromantínu. Jsou
to drobné zrníčka, které se u mužů nevyskytují. Jestliže ani touto metodou
není feminita jednoznačně prokázaná, používají se další metody až po
gynekologické vyšetření. Výsledkem vyšetření se uděluje certifikát o feminitě,
tj. potvrzení o ženskosti sportovkyně. Toto potvrzení je trvalé a může
se použít opakovaně při dalších soutěžích. Cílem tohoto vyšetření je chránit
ženy, aby mezi nimi nesoutěžily osoby ne celkem ženského pohlaví. Určité
prvky mužskosti by jim tímto mohli dávat značnou výhodu ve výkonnosti.
6.5. PROBLEMATIKA SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI
V dnešní přetechnizované době a tudíž i k snížení tělesné námahy při práci
je nutný sport, alespoň kondiční formu zařadit jako součást denního
programu.
Přitom nesmíme zapomínat jíst střídmě aby jsme neměli problémy
se snižováním hmotnosti. Občasné překročení hranic střídmosti v jídle (neníli
časté) ještě nevede k ztloustnutí. V lidském organismu totiž za normálních
okolností fungují regulační metabolické mechanismy, které jednorázově
přejedení zkompenzují. Tyto mechanismy se však při soustavném konzumu
nadměrného množství potravy vyčerpají, někdy dříve, někdy později, a pak
už je boj s váhou na denním pořádku.
K vyčerpání regulačních mechanismů dochází velmi často v dětství,
kdy pýchou maminky je, že děťátko dobře papá. Přitom si neuvědomuje,
že dítku vlastně komplikuje život na dlouhá léta jeho žití.
Hlavní zásadou při snižování hmotnosti je zvýšená tělesná aktivita
při sníženém přívodu energie v potravě. Rovněž absolutní hladovění není
zdravé, i když je často velmi efektní, zejména když se k tomu přidá nějaký ten
"běh pro zdraví". Jenomže to pak není běh pro zdraví, ale "běh pro nemoc"!
Celkové procento tuku u mužů nemá přesahnout 14-15%, u žen
20 maximálně 25% ( u žen je větší procento tuku normální !!).
Pro snižování hmotnosti jsou užitečné čtyři rady:
1. Vést si stravovací deníček, do kterého si píšeme vše, co jsme za den
zkonzumovali, včetně i tzv. maličkosti.
2. Pravidelně si kontrolovat hmotnost (třeba i denně).
3. Pokud to jde přesně dodržovat stravovací režim, tj. celkový denní příjem
rozdělit do pěti pravidelných dávek mezi jednotlivými dávkamy by měly být
intervaly 2,5 až 3 hodiny a poslední dávka by měla být nejpozději do 18.00
hodin.
4. Jednotlivé dávky by neměly člověka přesytit, strava by měla být pestrá a
převážně zdravá (základním vodítkem pro zdravý příjem potravy je tzv.
stravovací pyramida viz. příloha ).
6.4.1. SPORTOVNÍ VÝŽIVA A UDRŽENÍ HMOTNOSTNÍ
KATEGORIE
Nedílnou součástí tělesné přípravy je zdravá strava, ale i udržení optimální
hmotnosti vzhledem k věku a tělesné stavbě organismu.
Převážně dívky - ženy sportovkyně často zápasy s ideální hmotností a tímto
i zařazení do hmotnostní kategorie v boxu. Organismus žen se převážně
geneticky od mužů odlišuje počtem tukových buněk. Obecně řečeno ženy
s obezitou musí více zápasit jak muži.
Sportovci výživu berou jako součást sportovního života. Výživa má funkci
velmi důležitou, jde o dosažení správné rovnováhy v organismu. K dosažení
tělesné i duševní zdatnosti nestačí jen faktor pohybu - nevyhnutelný je
tu také faktor správné výživy.
VII. ROLE TRENÉRA/KY
Každá práce s lidmi - a pedagogická tím více - je náročná svou
komplexností. Trenér/ka má plnit dva hlavní již zmíněné úkoly (výkon
a vychovávat). Příznivou okolností je dobrovolnost sportu. Dále má jeho/jí
práce dvě stránky, teoretickou a praktickou. V praxi je nejnáročnější interakce
se sportovci, intenzívní interpersonální kontakt, který je základem jeho
pracovních výsledků.
Trenér/ka má zvláštní sociální postavení, je i není členem skupiny. V
tréninku je řídícím prvkem skupiny, i když v soutěži ustupuje do pozadí,
a výsledky jsou v rukách sportovců.
Role trenéra boxu je velmi složitý komplikovaný proces. Převážně z důvodů,
že nejsou dívčí boxerské kluby, kde je více boxujících žen o proti mužů.
Tímto jsou dívky více odstrkovány do pozadí. Je málo trenérů mužů, kteří
se plně odevzdají trenérské činnosti žen často proto, že již se věnují
chlapcům a mužům.
Plnění role trenéra/ky boxu, je do určité míry dáno její osobností. Boxující
ženy často ke svým trenerům nemají takovou důvěru. Otevřenost ve vztahu
trenérky a boxérky je základem k úzpěchu v tréninkovém procesu.
VIII. ZÁVĚR
Touto prací jsem se pokusila o celkové nahlédnutí do problematiky
ženského boxu. A snad jsem v rámci svých možností úkol i splnila.
Některé kapitoly by zasloužily podrobnější spracování jakou je např.
"výživa", ale to již v této práci není hlavním tématem. Přesto bych chtěla
čtenáře odkázat na vlastní studium. Dnes je mnoho literatury která se tímto
tématem velmi podrobně zabývá. A každý kdo sportuje by měl něco o
základních principech sportovní výživy znát.
Na závěr budu doufat, že moje práce bude takovým malým zrnkem
budoucna, které je třeba zálévat.
Boxu je převážně přisuzováno jen to špatné a jen málo vyvolených zjistí
i jeho klady.
Společnost asi nikdy nenajde kladný vztah k boxu mužskému, o to víc
aby našla vztah k boxu ženskému. Vždy je to jen záležitostí zasvědcených.
Já osobně děkuji všeobecně sportů a děkuji tímto i hlavně boxu za poznání
sebe a také svého růstu. " Moc tímto boxu děkuji ".
" I kdybychom měli všechno, po čem toužíme, nebyli bychom ještě spokojeni.
To je příčinou naší nemoci, a zvlášť ve společnosti, která nám slibuje
všechno, ale zbavuje nás toho nejdůležitějšího. Protože to nejdůležitější není
mít, ale být, a čím víc vlastníme, čím víc toužíme, tím méně jsme.
Proto naše opravdové bohatství, které nám opravdu patří a které nám nikdo
nemůže vzít, je v nás, hluboce skryto a téměř vždy nepoznáno."
IX. Použitá literatura :
1. Základní úpoly a úpolové sporty – doc .PhDr. Ivan Fojtík, CSc.
a PaeDr. Ludvík Michalov
2. Základní (průpravné) úpoly - Vladimír Roubíček
3. Úpolové sporty - Zdenko Reguli
4. Etiketa a sport (Diplomová práce - FTVS UK) - Mgr. Marek Šimák
5. Historie a vývoj ženského boxu (Bakalářská práce - FpKTV v Plzni)
- Roman Špac
6. Stručná pedagogika sportu - Bohumil Svoboda
7. Bojová umění - Peter Lewis
8. Box (učební texty pro školení trenérů II.třídy) Olympia Praha 1985 - Král
9. Trenér fotbal (Specifika tréninku dívek a žen)-Jaromír Vojtík (Olympia
2005)
10. Pravidla boxu - schváleno Českou boxerskou asociací r.2000
11. Učebnice pro střední zdravotnícké školy
12. Fotbal rituální hra moderní doby - Phdr. Ladislav Bedřich, CSc.
13. Diagnostika trénovanosti
14. Etika pro pomáhající profese - PhDr. Jiří Jankovský
X. PŘÍLOHY
Příloha č.1.
H I S T O R I E B O X U
Nástěné malby a rytiny dokazují časový původ boxu (před n.l. Řecko a Řím).

Příloha č.2.
Obrazový portrét zakladatele nebo-li "otec boxu" - James Figg
Příloha č.3.
Poslední mistrovství světa s holými pěstmi se konalo 1880 New Yorku
Příloha č. 3.1.
Příloha 3.2. a)
Příloha 3.2. b)
Příloha č.4.
"Historický důkaz o ženách v ringu".
Novinový článek "Lidových novin" 50. až 60. léta minulého století.
Příloha č.5.
Příklad ročního tréninkového plánu a jeho obsah :
1. Charakteristika týmu:
- v jakém odvětví, kdy vznikl, kolik má členů, kdo ho vede, kdo ho podporuje,
kde sídlí atd.
2. Jmenný seznam týmu (závodnice):
3. Seznam realizačního týmu:
- hlavní trenér/ka, zástupce trenéra/ky, masér, lékař, manažér/ka atd.
4. Cíl závodního týmu:
a) mini. i max. počet zápasů během roku v ČR
b) příprava na MČR
c) soutěže jednotlivců na mezinárodní scéně
d) turnaje v mezinárodním měřítku
e) Mistrovství Evropy žen
f) Mistrovství světa žen
5. Roční členění plánu dle cyklů:
- závodní - přípravné - přechodné - časové vymezení + úkoly pro každé
období
6. Rámcové plánování zatěžování:
7. Ekonomické zajištění týmu:
- členské příspěvky, sponzor,dárcovství aj.
8. Lékařské zajištění + výkonnostní testy.
9. Technické a materiální zajištění:
- trénink, posilovna, regenerace, sauna...
- pomůcky, nářadí, výzbroj a výstroj atd.
10. Reklama a sponzoring:
- manažer/ka činnosti.
11. Závěr - K čemu tento plán slouží: jako závazný dokument pro trenéra
nebo sponzora.
12. Přílohy: fotky, diagramy atd.
Příloha č.6.
I. oficiální Mistrovství České republiky v boxu žen 2002 (Liberec)
54kg.: 1. místo Renata Vesecká BC Příbram
2. místo Eva Lišková SK Boxing Praha
3. místo Pavlína Stankeová BC Opava
3. místo Gabriela Řeháková SKP Ústí nad Labem
57kg.: 1. místo Zdena Holá SK boxing Praha
2. místo Kateřina Felklová SKP Kometa Brno
3. místo Monika Koupilová SKB Č. Budějovice
3. místo Jana Mádrová BC Bakardi Plzeň
Kadetky do 57kg.: 1. místo Radka Opočenská SKP Ústí nad Labem
2. místo Kamila Vtešníková BC Kladno
60kg.: 1. místo Danuše Dilhofová SKP Kometa Brno
2. místo Veronika Šimáčková BC Kladno
3. místo Jana Zapletalová BC Bakardi Plzeň
II. Mistroství ČR v boxu žen 2003 (Ústí nad Labem)
57kg.: 1. místo Eva Lišková SK boxing Praha
2. místo Tamara Jiránková SKP Pardubice
3. místo Kamila Vetešníková BC Kladno
60kg.: 1. místo Danuše Dilhofová SKP Kometa Brno
2. místo Zdena Holá SK boxing Praha
3. místo Jana Kopecká SK Boxing
3. místo Tereza Lukošová BC Bakardi plzeň
4. místo Sylvie Staňková SKP Kometa Brno
III. Mistrovství MČR v boxu žen 2004 (most)
52kg.: 1. místo Marína Krašmelíková SK boxing Praha
2. místo Linda Kodarová SK Lady box Brno
3. místo Mona Ali SK boxing Praha
54kg.: 1. místo Lucie Ungrová SK boxing Praha
2. místo Edita Exnerová BC Žiškov
3. místo Petra Hamplová VŠB Ostrava
57kg.: 1. místo Jana Kopecká SK boxing Praha
2. místo Sylvie Staňková SK lady box Brno
3. míso Marie Kalounová BC Linka Krupka
3. místo Monika Volfová SK boxing Praha
63kg.: 1. místo Danuše Dilhofová SK Lady box Brno
2. místo Zdena holá SK boxing Praha
3. místo Kateřina Svobodová SKP Školy Praha
3. místo Monika Horová BC Bižuterie Jablonec
4. místo Tereza Lukešová BC JK Plzeň
5. místo ........... Michlová BC Bižuterie Jablonec
66kg.: 1. místo Jana Halenková SK boxing Praha
2. místo Petra Pechová SKP Školy Praha
3. místo Hana Bartošová ASK Moravská Třebová
3. místo Petra Stáhlová BC Narama Plzeň
4. místo Markéta Hlaváčová SK Lady box Brno
75kg.: 1. místo Dana Kabourková SKP Školy Praha
2. místo Karolína Koutková BC ....................
IV. Mistrovství ČR v boxu žen 2005 (Havířov)
54kg.: 1. místo Jana Kopecká SK boxing Praha
2. místo Lenka Hubáčková SK Lady box Brno
3. místo Linda Kodarová SK Lady box Brno
57kg.: 1. místo Sylvie Staňková SK Lady box Brno
2. místo Martina Apeltová BC Bižuterie Jablonec
3. místo Tamara Jiránková SKP Pardubice
63kg.: 1. místo Danuše Dilhofová SK Lady box Brno
2. místo Markéta Hlaváčová SK Lady box Brno
3. místo Tereza Lukešová JK Box Plzeň

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz